Dosud zákon o spotřebitelském úvěru umožňoval každému spotřebiteli bez desetitisícových sankcí předčasně splatit úvěr na bydlení, tedy i hypotéku. Proto, pokud někdo dostal při ukončení fixace úrokových sazeb nevýhodné podmínky, mohl využít refinancování od konkurenční banky. K předčasnému splacení ale může dojít např. také prodejem nemovitosti při neschopnosti hypotéku dále splácet, v důsledku rozvodu nebo úmrtí v rodině atd.

„Současná vláda kope za banky. Jinak si nedokážu vysvětlit, proč chce umožnit, aby mohly banky lidem, kteří předčasně splatí svou hypotéku, účtovat speciální poplatek. Člověk by neměl být trestán za to, že zvládne svoje závazky splatit dříve,“ zdůraznil předseda Sociální demokracie Michal Šmarda.

„Vláda svojí neschopností řešit inflaci vyhnala úrokové sazby do nebes. Lidem teď končí fixace a budou muset dál platit bankám vysoké úroky. Kdyby ale alespoň vláda tyto nadstandardní zisky bank, které souvisejí s krizí, uměla zdanit! Ona ale bankovním domům ještě přidává další možnosti, jak vybírat poplatky. Banky nepokrytě vydělávají na krizi a vláda jim v tom ještě aktivně pomáhá,“ doplňuje Daniela Ostrá, místopředsedkyně Sociální demokracie.

Nyní platí, že v případě předčasného splacení úvěru na bydlení je banka po spotřebiteli oprávněna požadovat pouze „náhradu účelně vynaložených nákladů“. To si banky vykládaly i tak, že účtovaly klientům také ušlý zisk banky v podobě nerealizovaného úrokového výnosu. Česká národní banka i soudy to však označily za nepřijatelné. ČNB za takové chování dokonce udělila několika bankám pokuty v řádu milionů korun.

„Nelegálnost jednání bankovních konsorcií zjevně dělalo vrásky na čele i vládě Petra Fialy – ta se totiž rozhodla danou praktiku skrytě legalizovat pod záminkou „vyjasnění“ právní úpravy. Ve skutečnosti však zásadně mění zákon tak, aby se poskytovatelům hypotečních úvěrů navýšili zisky na úkor držitelů hypoték,“ podotýká Michal Šmarda

Banky především v loňském roce těžily z vysokých úrokových sazeb a dosáhly rekordních zisků. Jejich celkový zisk byl poprvé vyšší než 100 miliard korun a meziročně se zvýšil o 35 miliard. Tyto peníze přitom většinou odcházejí do zahraničí. Nejziskovější banky totiž mají majoritního vlastníka jinde než v ČR, konkrétně v Rakousku (Česká spořitelna, Raiffeisenbank), Francii (Komerční banka), Belgii (ČSOB) nebo Itálii (UniCredit Bank).