V rámci nouzového stavu a mimořádných opatření souvisejících s bojem proti epidemii koronviru byla dosud ze strany státních orgánů poměrně opomíjena některá méně viditelná rizika. Jde například o ta, která jsou spojena se situací osob bez domova – tzv. bezdomovců.

A karanténa bude kde?

Jedná se především o to, že není vůbec, natož celostátně a systémově, vyřešena otázka umístění bezdomovců koroanvirem již nakažených, kteří musí být bezpodmínečně v izolaci, a ani těch osob bez domova, které musí dodržovat pravidla karantény. Dosavadní kapacity příslušných zařízení sociálních služeb (bez ohledu na typ jejich zřizovatele) nejrůznějších azylových domů a nocleháren k tomuto účelu absolutně nedostačují, popřípadě jsou naprosto nevyhovující.

Opomenutí by mělo fatální následky

Bez rychlé a efektivní reakce státu prostřednictvím krizového štábu tedy reálně hrozí šíření nákazy jak v komunitě bezdomovců, tak poté i odtud dále do společnosti, což by mělo dost těžko představitelné a tragické následky. Policie ČR je vůči tomuto nebezpečí – i vůči nedodržování ochranných opatření ze strany osob bez domova – prakticky bezmocná. Nedisponuje příslušnými efektivními prostředky a sankce zde naprosto nic neřeší. Je proto třeba bezpodmínečně nalézt v rámci celého Česka vhodné prostory, do kterých by se bezdomovci mohli uchýlit jak v případě nákazy anebo nutnosti karantény, tak i například z důvodu podezření na onemocnění, či kvůli získání potřebných informací nebo ochranných pomůcek.

Chybí všechno

Obrátila jsem se proto v této záležitosti i přímo na premiéra Babiše s upozorněním na vážnost situace i s návrhem řešení, kterým by mohlo být například vyčlenění nevyužívaných budov, pozemků a velkokapacitních stanů z majetku ministerstva obrany či armády pro tyto účely. Oslovila jsem i ministra obrany Metnara. Zatím bezvýsledně, bez viditelné odpovídající reakce. Samozřejmě je třeba řešit i nedostatek ochranných a zdravotnických pomůcek a potřeb pro bezdomovce. Je třeba komunikovat s organizacemi a zařízeními, která jim pomáhají. Jde o to též zajistit respirátory, roušky, dezinfekční prostředky či bezkontaktní teploměry.

Na počátku bylo moje Brno

Problematice bezdomovectví a hledáním cest k systémovým řešením pomoci v návratu do společnosti a běžného života těm osobám, které k tomu mají vůli a zájem, se věnuji již léta, nejenom v mém domovském městě Brně. I proto mi enormně záleží na tom, aby tato problematika, a rizika s ní spojená, nestála stranou v dnešní bezprecedentní koronavirové krizi. A jsem vděčná všem, kteří mi v tom – přes nelehkou dobu – pomáhají.

Lucie Šafránková, místopředsedkyně Výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR (zvolena za politické hnutí Svoboda a přímá demokracie - SPD) a členka Zastupitelstva města Brna