Nespravedlivé valorizace a co s tím

Akutním problémem je podoba důchodových valorizací. Veškeré valorizace důchodů, řádné i mimořádné, vyplývají ze zákona o důchodovém pojištění. Jejich velkým problémem je legislativní a praktický design jejich nastavení a fungování, který vyžaduje co nejrychlejší revizi, protože silně znevýhodňuje nízkopříjmové důchodce. A to tím, že tyto valorizace jsou založeny buď pouze (ty mimořádné), anebo naprosto dominantně (řádné, lednové) na zvyšování procentní (tzv. zásluhové), u každého důchodce různě vysoké, složky důchodu. S rostoucí výší důchodu tak roste i míra a hodnota jeho zvýšení – a naopak. Což je krajně nespravedlivé.

V důsledku toho je totiž životní situace nízkopříjmových důchodců rok od roku horší, jelikož jejich příjmy se, oproti těm ostatním, stále výrazněji propadají a zaostávají za nimi. A jsou, zejména v současné době enormního zdražování základních životních potřeb, jednou z nejohroženějších sociálních skupin u nás. To musí skončit. Občané, kteří celý život poctivě pracovali pro český stát, si zaslouží prožívat důstojné stáří!

My v SPD naopak dlouhodobě navrhujeme jinou konstrukci zvyšování důchodů: o stejnou nominální částku všem jejich příjemcům, bez ohledu na celkovou výši jejich důchodu, tzn. bez ohledu na výši jeho procentní zásluhové složky. Což znamená, aby se toto zvyšování odvíjelo pouze od základní složky důchodů, která je pro všechny jejich příjemce stejná (nyní 10 procent z průměrné mzdy – 3 900 Kč měsíčně). Tedy aby zvyšování důchodů bylo definováno určitým procentním podílem ze základní výměry důchodu.

Za stávajících poměrů, dokud nedojde k příslušné změně zákona, kterou připravuji, bychom tedy preferovali, aby nízkopříjmoví důchodci (s nižším než průměrným důchodem) obdrželi k zákonné valorizaci ještě další mimořádný finanční vyrovnávací příspěvek, což jsem i v minulých letech několikrát navrhovala ve Sněmovně. A přesně z těchto důvodů jsem i nedávno za hnutí SPD vypracovala a podala novelu zákona o důchodovém pojištění, která by základní, pro všechny stejnou, složku důchodu mimořádně navyšovala ze současných 10 procent průměrné mzdy (nyní je to 3 900 Kč) na 13 procent průměrné mzdy - což by znamenalo jednorázové zvýšení všech důchodů o cca 1 800 Kč měsíčně.

Důchodová reforma dle SPD

Co se týče důchodové reformy jako takové, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) do komise pro reformu důchodového systému, jako první ministr v polistopadové historii, nominoval pouze zástupce stran vládní koalice a nikoho z opozice – což je samo o sobě docela skandální a odsuzuje to tento projekt k neúspěchu, protože skutečná důchodová reforma, která má fungovat dlouhou dobu, předpokládá konsensus napříč politickým spektrem, mezi aktuální vládou a parlamentní opozicí.

Plán hnutí SPD na reformu důchodového systému se skládá z několika provázaných kroků, krátkodobého i dlouhodobého charakteru. Prioritou SPD je právě zmíněné co nejrychlejší řešení neudržitelné životní situace dnešních nízkopříjmových důchodců, a to jak starobních, tak i invalidních a pozůstalostních (vdov, vdovců a sirotků).