Po dlouhodobé přípravě, mapování situace a desítkách konzultací s odborníky pracujícími na nejrůznějších úrovních veřejné správy v oblasti sociálního systému předkládám do legislativního systému Sněmovny novelu zákona č. 111/2006 Sb. o pomoci v hmotné nouzi.

Jedná se o návrh několika konkrétních změn, jejichž společným jmenovatelem je snaha docílit prostřednictvím zpřísnění podmínek, kontrolních a sankčních mechanismů omezení zneužívání finančních prostředků nepojistných sociálních dávek v oblasti státní pomoci v hmotné nouzi. Sociální dávky a pomoc v hmotné nouzi se musí stát mimořádným prostředkem a opatřením pro situace, kdy si její příjemce z objektivních nemůže obstarat příjem vlastní prací či podnikáním – anebo když mu nízký pracovní příjem nestačí na pokrytí základních životních potřeb pro něho, jeho rodinu a jeho děti.

Současné legislativní nastavení v oblasti dávek pomoci v hmotné nouzi umožňuje v mnoha ohledech netransparentní a účelové jednání příjemců dávek hmotné nouze a žadatelů o ně. Tyto dávky jsou v mnoha případech zneužívány – ať už v důsledku podvodného jednání žadatelů o ně, anebo z důvodů mezer a nejasností v předmětném zákoně.

Na základě dlouholetých zkušeností zejména pracovníků Úřadu práce ČR a sociálních odborů příslušných orgánů místní správy je třeba provést v Zákoně o pomoci v hmotné nouzi několik změn, které by – mimo jiné – těmto pracovníkům umožnily efektivnější kontrolu – včetně možnosti užití příslušných sankcí – v oblasti možného zneužívání dávek pomoci v hmotné nouzi – a současně by vedly k významné úspoře veřejných prostředků.

Toto jsou hlavní cíle námi předkládané novely:

• zvýšení adresnosti vyplácení příslušných dávek
• snížení celkového objemu státem vyplácených prostředků na dávky pomoci v hmotné nouzi, zejména těch neodůvodněných
• snížení počtu příjemců těchto dávek a jejich omezení pouze na osoby, které se dočasně ocitly bez vlastního přičinění v hmotné nouzi a snaží se z této situace vlastními silami aktivně dostat

Zneužívání dávek pomoci v hmotné nouzi má mnoho podob, nejvíce se týká tzv. doplatku na bydlení, což je dávka, která si zaslouží vlastní komplexní úpravu, kterou v blízké budoucnosti taktéž předložím. Dále se jedná mj. o nepřiznávání a zatajování finančních příjmů, nelegální práci načerno, fiktivní změny bydliště, fiktivní pronájmy nemovitostí mezi nejbližšími příbuznými, vyhýbání se práci, rezignace na aktivní hledání zaměstnání, zneužívání režimu pracovní neschopnosti.

Prozatím navrhuji provést v Zákoně o pomoci v hmotné nouzi těchto sedm následujících změn:

1. Podmínění vyplácení dávek zajištěním řádné docházky dětí do povinného posledního ročníku mateřské školy ze strany rodičů. Nelze tolerovat porušování zákona, poslední ročník mateřské školy je pro děti zásadní z hlediska socializace a přípravy na docházku do základní školy.
2. Vyřazení z okruhu příjemců dávek osoby, které porušily režim dočasné neschopnosti plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání. Nynější úprava neumožňuje tyto osoby ze systému vyřadit. Při letošní kontrole práceneschopných zjistil Úřad práce porušení tohoto režimu v téměř 30 % případů.
3. Vyřazení z okruhu příjemců dávek osoby, které setrvávají v režimu neschopnosti plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání i po uplynutí doby 2 let, což je zhruba i maximální zákonná podpůrčí doba pro pobírání nemocenské. Tyto osoby by měly buď zažádat o invalidní důchod, anebo nastoupit do zaměstnání. Současná praxe, kdy setrvávají v pracovní neschopnosti na dávkách řadu let (výjimkou nejsou ani pětileté či delší „neschopenky“) je nepřijatelná.
4. Zrychlení procedury vyloučení z okruhu tzv. společně posuzovaných osob pro přiznání dávek, jestliže žadatel dostatečně prokáže důvody pro toto vyloučení. Současná úprava toto rozhodnutí ponechává na uvážení Úřadu práce a celý proces prodlužuje.
5. Zrychlení procedury odebrání dávek těm osobám, které neumožní Úřadu práce provést příslušné kontroly, například v místě bydliště. Nyní závisí toto vyloučení též na správním uvážení. Zároveň navrhujeme prodloužení doby, po kterou může být dávka odebrána, ze současných 3 měsíců na dobu 1 roku.
6. Navrhujeme vyloučit z okruhu tzv. společně posuzovaných osob ty jedince, kteří nemají žádné příjmy, nepracují a ani si práci nehledají – pouze chtějí navýšit své existenční minimum a tím i výši celkového příjmu rodiny z dávek, například prostřednictvím žádosti podávané jménem dítěte. Respektujeme právo jedince nepracovat, ale v tom případě nesmí pobírat, přímo či nepřímo, ani korunu z veřejných peněz.
7. Zavedení povinnost zahrnout mezi tzv. testované příjmy žadatelů o dávky i příjmy z dávek pěstounské péče - zatím v případech, kdy se jedná o pěstounství v rámci rodiny. Odměna pěstouna je standardně posuzována jako příjem ze závislé činnosti, například pro účely daně z příjmů. Nevidíme tedy důvod, proč by tomu tak nemělo být i v oblasti dávek hmotné nouze.

Tyto návrhy nesměřují proti občanům ve složité sociální situaci. Chceme jen odstavit od veřejných zdrojů ty, kteří odmítají pracovat, podvádějí a žijí na úkor svých spoluobčanů, kterým se přitom ještě mnohdy nepokrytě vysmívají.