Pane ministře, vážené dámy, vážení pánové,

jako bývalá ministryně financí a současně místopředsedkyně rozpočtového výboru se na vás obracím s naléhavým sdělením. Jak příjmy, tak výdaje předloženého návrhu zákona o státním rozpočtu neodpovídají aktuálním a v tuto chvíli zcela objektivním okolnostem, které by měl státní rozpočet zohledňovat. Zdržím se soudu, že je to dílem pověstné rozpočtové kreativity ministra financí Zbyňka Stanjury, odhlédnu od toho, že skutečným důvodem může být snaha o optické vylepšení parametrů bilance státního hospodaření.

Chci věřit, že skutečnou příčinou je jen zanedbání desetiletí platných pravidel poctivého rozpočtového řemesla, a to pravděpodobně z důvodů turbulentních daňových a národohospodářských změn, které vláda připravuje v oblasti daňového systému nebo energetické politiky státu. Zanedbání pravidel, které bude na základě předložených výhrad, jak doufám, napraveno.

Nejprve ke straně příjmů. Ministerstvo financí na svých webových stránkách 3. října zveřejnilo přehled nazvaný úsporná Opatření - pomlčka - dotace 2024, který mimo jiné informuje, že příští rok neuvolní kapitole Ministerstva průmyslu a obchodu částku ve výši 51,5 miliardy korun na energetickou politiku. Zcela konkrétně, 13,5 miliardy korun na dotace na obnovitelné zdroje energie a 38 miliard korun na podporu přenosové soustavy a distribuční sítě. Těchto 51,5 miliardy korun tedy příští rok nebude financovat státní rozpočet, ale na fakturách a složenkách je zaplatí domácnosti a zejména podnikatelský sektor, který není chráněn systémem cenových stropů.

Připomenu, že 51,5 miliardy představuje 1,5krát větší dopad, než bude mít tolik diskutovaný daňový balíček, který v příštím roce zvedne daňovou zátěž v úhrnu o 35 miliard korun. Těchto 35 miliard korun přitom podle řádně zpracované analýzy dopadů regulace RIA bude mít podle Ministerstva financí negativní dopad do růstu HDP v příštím roce ve výši 0,3 %. To indikuje ztrátu HDP ve výši okolo 24 miliard korun, respektive pokles daňových výnosů státu okolo 5 miliard korun.

A zatímco tento efekt je v příjmech předloženého návrhu zakomponován, co v něm však trestuhodně zakomponováno není, je dopad gigantického škrtu ve výši 51,5 miliardy korun, škrtu, který přitom jde přímo na dřeň pilíři české ekonomiky, tedy průmyslu, samozřejmě s astronomickými dopady do jeho nákladů, ziskovosti a ekonomického chování. A zcela jistě s mimořádnými negativními fiskálními multiplikacemi. Ale i bez těchto multiplikací hovoříme v souladu s úvahami Ministerstva financí u daňového balíčku o dodatečném negativním dopadu na HDP nejméně ve výši 0,45 % HDP, tedy 35 miliard korun, což indikuje pokles příjmů státního rozpočtu nejméně o 7,5 miliardy korun. A to hovoříme o zcela minimalistickém konzervativním negativním odhadu.

Je na místě připomenout odhady bankovního sektoru, konkrétně Komerční banky, podle jejíchž analytiků se HDP v důsledku daňového balíčku nesníží o 0,3 % HDP, jak se domnívá Ministerstvo financí, ale o 0,7 % HDP. Tím by negativní fiskální dopad daňového balíčku číslo 2, který v rozpočtu zohledněn není, nebyl 7,5 miliardy korun, ale dokonce více než 15 miliard korun. Podtrženo, sečteno. Ať už hovoříme o dopadu 7,5 miliardy korun v intencích predikcí Ministerstva financí, nebo o dopadu 15 miliard korun v intencích predikcí bankovního sektoru, o tuto částku je reálná bilance státního rozpočtu reálně chudší oproti číslům, které Poslanecké sněmovně předložil ministr financí Zbyněk Stanjura.