Schillerová (ANO): Nevěřím, že toto je poslední rozpočet na rok 2023

26.10.2022 13:49 | Zprávy

Projev na 41. schůzi Poslanecké sněmovny 26. října 2022 k návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2023.

Schillerová (ANO): Nevěřím, že toto je poslední rozpočet na rok 2023
Foto: Daniela Černá
Popisek: Bývalá ministryně financí Alena Schillerová

Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Pane ministře, dámy a pánové, dovolte, abych i já tady řekla své vystoupení k návrhu státního rozpočtu na rok 2023. Předem se omlouvám, že bude obsáhlejší, ale musím to vzít trochu víc dopodrobna. Samozřejmě doplní mě potom kolegové za klub hnutí ANO, převážně naši stínoví ministři, kteří vystoupí podrobněji k jednotlivým kapitolám rozpočtu na rok 2023. 

Slyšeli jsme tady od pana ministra důvody a představení toho rozpočtu. Pak mluvil pan premiér. No, to nechám. Já se budu spíš zaměřovat na ty skutečnosti rozpočtu a spíš možná komentovat něco i k panu ministrovi.

Všichni víme - a to nezpochybňujeme nikdo z nás, ani my z opozičních lavic - že v současné době je velmi těžká doba, že občané, firmy, subjekty veřejného sektoru, stojí před množstvím reálných problémů, které si žádají řešení a žádají si logicky peníze. Vím, o čem mluvím, takovou dobu jsem zažila, i když ty důvody byly úplně jiné. Tím nechci říct, že bych to chtěla nějak porovnávat. Každá ta krize měla svoje specifika. Takže teď se zaměřme na tu současnou.

Takže my tu máme především energetickou krizi, která primárně souvisí s nárůstem cen pohonných hmot. V neposlední řadě i skokovému a zcela nebývalému růstu cen energií, kdy meziročně vývozní cena elektřiny v srpnu 2022 rostla téměř o 300 %, dovozní ceny plynu bezmála o 440 %. Do toho se přidává jedna z nejvyšších inflací ze zemí Evropské unie, která dramaticky snižuje reálné příjmy českých domácností. Až třetina domácností uvádí, že má problém vyjít se svými finančními prostředky. Ale také stále zřejmějšímu problému v oblasti českého průmyslu, kdy hrozí České republice jako jedné z nejprůmyslovějších zemí v Evropské unii obrovský dominový efekt bankrotu.

Přitom standardní proces veřejné volby se skládá z vymezení problémů, následné analýzy rámcových problémů, diskuzí o možných způsobech řešení, definování cílů hospodářské politiky, stanovení možných variant řešení problémů, určení kritérií k hodnocení variant a jejich následnému hodnocení. No a pak následuje výběr té nejvhodnější varianty. Pak má dojít k zásadnímu momentu a to je realizace vybrané varianty. Ex post se dělá ještě kontrola výsledků. Tolik teorie. Omlouvám se, nemohla jsem si ji odpustit, protože na ní budu chtít stavět svoje další slova.

Za mě problémem současné vládní pětikoalice je, že mají zásadní problém v rámci procesu výběru konkrétní varianty a realizace vybrané varianty. I přesto, že jsem uznala již na začátku svého vystoupení, že je zde řada významných problémů, je nevyhnutelné zcela jasně říci, že já sice mohu chápat složitou mezinárodně politicko-ekonomickou situaci, ale současná pětikoalice ji pro české občany a firmy neřeší dostatečně rychle, dostatečně razantně a naopak ji zbytečně mnohokrát eskaluje.

Předložený státní rozpočet na rok 2023 není rozpočtem, který by komplikovanou situaci v následujícím roce uklidnil. Tento rozpočet je plný kontroverzí, ke kterým se postupně dostanu ve svém vystoupení. Pokud bychom srovnali ten původní první zářijový návrh státního rozpočtu na rok 2023, který ministr financí poslal na vládu, s tím aktuálním návrhem rozpočtu, který vláda poslala do Poslanecké sněmovny, tak dochází ke zvýšení všech tří klíčových parametrů - příjmů, výdajů a také k nárůstu deficitu.

Rozpočet předpokládá baťovský schodek 295 miliard, který ale zcela neodpovídá realitě. Nejdřív rozeberu příjmy státního rozpočtu.

Pro rok 2023 jsou projektované těsně pod úrovní 2 bilionů korun, a to konkrétně 1928 miliard korun. Vážení kolegové, pro rok 2022 rozpočtoval ministr financí příjmy ve výši 1613 miliard korun, tedy na příjmové straně rozpočet roku 2023 počítá s nárůstem příjmů o více než 300 miliard. Tento nárůst je spojen s mimořádnou inflací, která je pro rok 2023 odhadována, ta průměrná inflace je odhadována v makroekonomické predikci Ministerstva financí na 8,8 %, a s hospodářským růstem, který je předpokládán stejnou makroekonomickou predikcí pro rok 2023 ve výši 1,1 % reálného HDP. Také dochází k postupnému oživení cestovního ruchu po zdravotnické krizi, což je ještě podpořeno nejnižší nezaměstnaností ze zemí Evropské unie, kterou se naší vládě, vládě Andreje Babiše, podařilo i v období zdravotnické krize, kdy byly zavřené provozy, omezené podnikání, tak se podařilo udržet.

Dalším faktorem je plánované zvyšování daňové zátěže, včera jsme se tady o něm bavili velmi dlouho, až do večerních hodin, ke kterému neexistuje platná legislativa a je tedy nelegální, ale k tomu se také ještě dostanu. Navíc je v rozpočtu zvýšený příjem i z dalších daní oproti těm, které posuzoval výbor pro rozpočtové prognózy v srpnu letošního roku, sice jde jen o nižší miliardy korun, říkám v uvozovkách, ale skutečně nerozumím této změně, protože samotné příjmy, a nikdy jsme nepostupovali jinak za naší vlády, nikdy jsem jinak nepostupovala, mají být odhadovány na základě srpnových predikcí z dílny Ministerstva financí, a tedy zářijový návrh a současný návrh měly být z pohledu příjmů zcela totožné, ale není tomu tak. V tomto návrhu se zvyšuje jak daň z příjmů fyzických osob, DPH, pojistné na sociální zabezpečení. Je tam jakýsi kvalifikovaný odhad Ministerstva financí. Já předpokládám, že ten odhad dělali experti Ministerstva financí, ale i samotný výbor pro rozpočtové prognózy to na rozpočtovém výboru, kde byl posuzován před prvním čtením rozpočet, kritizoval. Není to standardní postup, nepostupuje se nikdy tak. Není to hlavní moje kritika, prostě i na rozpočtovém výboru jsem řekla, že jsou to nižší jednotky miliard, takže prostě není to ta hlavní kritika, kterou směřuji k tomu rozpočtu, ale nemohu to nechat bez povšimnutí, protože na to i nezávislý výbor pro rozpočtové prognózy upozornil.

Vážení a milí kolegové, buďme teď k sobě fér, hlavním subjektem, který v této republice profituje na inflaci, včera jsme se dozvěděli, že to je sektor bankovnictví, že to je sektor energetiky, když jsme tady debatovali o pozměňovacím návrhu k dani z mimořádných zisků, daňového balíčku, ale je potřeba si uvědomit, že to je především stát. Inflace státu drtivě zvyšuje příjmy, například příjmy z DPH, ty by měly dosahovat 381,8 miliardy korun. Inkaso korporátní daně, daně z příjmů právnických osob se odhaduje na 257,2 miliardy korun. Standardní inkaso daně z příjmů právnických osob je na úrovni státního rozpočtu odhadováno na 157,2 miliardy korun. A očekávaný růst inkasa z pojistného na sociální zabezpečení má být proti roku 2022 zhruba o 53 miliard korun vyšší, tedy asi o 10 %. A takto bych mohla pokračovat. Máte to všichni v dokumentaci ke státnímu rozpočtu.

Navíc se poměrně zásadní část, nevidím tady pana ministra dopravy, škoda, navíc se poměrně zásadní část státního deficitu přesunula do bilance státních účelových fondů. Tady musím říct, že byl pan ministr financí kreativní a část té nerovnováhy se přesunula do státních účelových fondů, a to primárně do Státního fondu dopravní infrastruktury. Proto je potřeba se podívat i na údaje o saldu účelových fondů, které na začátku září počítaly s deficitním saldem fondu ve výši 2,7 miliardy, ale nový návrh počítá se saldem 33,4 miliardy. Celkově se tedy neprohloubil deficit státního rozpočtu o 25 miliard oproti předloženému prvnímu rozpočtu ministra financí, který poslal na vládu, ale prohloubil se o tučných 55 miliard korun. Ale tady ještě pořád nekončím.

Zatím jsme měli optické snížení státního deficitu a navýšení schodku státních fondů, ale také navýšení příjmů z inkasa DPH, daně z příjmů fyzických osob, pojistného na sociální zabezpečení, které neschválil výbor pro rozpočtové prognózy. Avšak v důsledku další kreativity obsahuje předložený návrh státního rozpočtu pro následující rok také příjmy - příjem daně z mimořádných zisků a zastropování tržních příjmů. A tady již nemluvíme o drobných miliardách korun, a tady je to rovných 100 miliard korun. Na korunu přesně. 100 miliard korun máme z těchto dvou zdrojů v rozpočtu na příjmové straně, 85 z té daně z mimořádných zisků, o které jsme tady včera mluvili přes půl dne, a 15 miliard ze zastropování tržních příjmů do příspěvku, to je v gesci, to není daň, to je v gesci pana ministra Síkely, návrh jsme neviděli nikdo, nikdy zatím, ale na příjmové straně už to máme.

Pořád ještě nekončím, ještě trošinku rozeberu tyto dva body. Pozměňovací návrh, který se týká daně z mimořádných zisků, je něco, včera jsem to tady říkala několikrát, co jsme tady ještě nikdy neměli, způsob, jakým je přijímána a komunikována vůbec tato změna za 85 miliard. Znovu jsem tady včera řekla, musím to zopakovat i v souvislosti s rozpočtem, že nemá legislativní oporu, byť včera prošla druhým čtením, tím nestandardním způsobem, ale vlastně my nevíme, jaká bude konečná verze, my nevíme vlastně, na čem se pětikoalice shodne, když tu máme z vládních lavic, pětikoaličních, několik pozměňovacích návrhů, které byly načteny, pak byly modifikovány, pak byly měněny, pak byly načteny další. Takže sami budeme s napětím očekávat, co vlastně bude odhlasováno někdy příští týden.

Pan ministr počítá s 85 miliardami jen pro příští rok, celkem, údajně, podle těchto propočtů, ale znovu opakuji, nejsou k tomu žádné relevantní propočty, které bychom si mohli prostudovat a nějak třeba nad nimi debatovat, nejsou k tomu žádné propočty, celkově na ty tři roky 2023, 2024, 2025 se počítá až se 150 miliardami z této daně z mimořádných zisků.

Znovu musím zdůraznit, že jde o naprosto bezprecedentní narušení zavedených standardů rozpočtovacího procesu. Zahrnutí daně z neočekávaných zisků nemá oporu v současné legislativě a v tomto bodě za mě představuje rozpor se standardizovaným a dosud používaným procesem přípravy státního rozpočtu i rozpor s právní úpravou stanovující pravidla rozpočtování. A nemyslím si to jenom já, i pan bývalý ministr školství, pan poslanec Gazdík říkal na tiskové konferenci před týdnem, že přece navýšení platů učitelů - že s tím nemůže nový rozpočet počítat, když není schválen zákon. Dvojí metr by řekl můj ctěný kolega Patrik Nachr, Nacher, pardon.

Tento závěr je samozřejmě plně podporován stanoviskem výboru pro rozpočtové prognózy, výbor deklaruje, že zahrnutí příjmů daně z neočekávaných zisků a ze zavedení stropu tržních příjmů z výroby elektřiny mezi příjmy státního rozpočtu v následujícím roce nemá oporu v současné legislativě, čímž je v rozporu s běžným procesem přípravy státního rozpočtu.

Výbor jednohlasně dále konstatuje, že stále nedisponuje dostatečnými informacemi k hodnocení výše uvedených mimořádných příjmů rozpočtu z hlediska pravděpodobnosti jejich dosažení již v následujícím roce. Nelze teda v žádném případě připustit, aby příjmy státního rozpočtu byly plánovány na základě právní úpravy, která nejenže nebyla v okamžiku projednávání návrhu zákona o státním rozpočtu schválena, nýbrž v této příjmové položce neexistuje ani shoda ve vládní koalici, takže dnes nejde posoudit jeho potencionální politickou podporu napříč Poslaneckou sněmovnou, která se nutně odvíjí od konkrétních parametrů právní regulace, což znemožňuje stanovit odpovědnou prognózu. Ono to je ve finále jeden z důvodů, proč nemáme vypracovanou tak zvanou RIU neboli dopad nebo vlastně výsledek ekonomických dopadů pro tuto novou daň.

S tímto stanoviskem a s mým názorem se shoduje v neposlední řadě také stanovisko Národní rozpočtové rady, která zdůrazňuje, že ignorování základních pravidel a principů tvorby rozpočtu povede ve střednědobém horizontu k zeslabení parlamentní kontroly veřejných financí, jakož i kredibility České republiky na mezinárodních trzích. Pro současnou pětikoalici to evidentně není problém.

Tak a teď ještě pár slov k právní teorii. Protože já jsem se pana ministra ptala, to je dohledatelné ve stenozáznamu, na rozpočtovém výboru nebo zdůrazňovala jsem tyto svoje argumenty na rozpočtovém výboru a pan ministr mi říká - to nikde v právní úpravě není napsáno, že by to muselo být podloženo zákonem. A já už jsem jako právník reagovala hned tam, že my musíme vycházet také z účelu, smyslu zákona. O tom jsou popsány tuny různých rozhodnutí, zejména Nejvyššího správního soudu. Moje ctěná kolegyně paní profesorka Válková kývá souhlasně hlavou, za což děkuji vaším prostřednictvím, pane místopředsedo.

K posouzení legality a legitimity navrženého postupu, znova opakuji, je potřeba vyjít z účelu, který zpracování zákona o státním rozpočtu jako klíčového zákona sleduje. Zahrnutí této nové daně do položky daně z příjmů právnických osob - teď mluvím o dani z mimořádných zisků - na straně příjmů státního rozpočtu teda nemá oporu v současné legislativě České republiky a v tomto bodě představuje zásadní rozpor se standardizovaným a dosud užívaným procesem přípravy státního rozpočtu a rozpor i s právní úpravou stanovující pravidla rozpočtování. Za tím si jednoznačně stojím.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
Lenka Knechtová byl položen dotaz

bydlení

Vámi kritizovaná digitalizace stavebního řízení je podle mě zanedbatelný problém v porovnání s tím, že má ČR problém s nedostatkem bydlení, které, když už je, tak je pro většinu smrtelníků nedostupné. A upřímně nemám dojem, že když jste byli ve vládě, že jste problém nějak řešili. Můj dotaz tak zní,...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Kobza (SPD): Green Deal jako demagogie aktivistů

18:33 Kobza (SPD): Green Deal jako demagogie aktivistů

Komentář poslance SPD po sněmovní konferenci vědců, která zpochybnila teze o globálním oteplování zp…