Milé kolegyně, milí kolegové,

dovolte, abych - on celou řadu informací řekl již pan ministr, ale já to možná pojmu z jiného úhlu, možná něco budu opakovat, ale dovolte mi shrnout fakta ze své zpravodajské zprávy. Účelem překládaného návrhu zákona je transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady EU 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru. Dále budu označovat ve své řeči už jen slovem směrnice. Termín pro transpozici skutečně, jak řekl pan ministr, českého právního řádu stanovila tato směrnice do 17. července 2021. Jedná se o návrh zákona, který byl ministerstvem vnitra zpracován v souladu s plánem legislativní prací vlády na rok 2020 již v roce 2020. Vláda ji schválila usnesením vlády ze dne 29. března 2021 číslo 318 a Poslanecké sněmovně byl návrh předložen jako sněmovní tisk 1194, kde však neprošel ani prvním čtením. Návrh je tedy předkládán ke schválení znovu. Vzhledem k tomu, že se jedná o návrh zákona sloužící k implementaci práva Evropské unie, který nestihla Poslanecká sněmovna do konce volebního období schválit, a který vychází z vládou schválené podoby sněmovního tisku číslo 1194, stanovila tehdejší předsedkyně Legislativní rady vlády Marie Benešová podle článku 76, odstavec 1 legislativních pravidel vlády, že připomínkové řízení se u tohoto návrhu zákona neprovede. Bylo to stanoveno dopisem ze dne 16. září 2021.

Co se týče stručného obsahu návrhu. Zákon o svobodném přístupu k informacím představuje v rámci českého právního řádu obecný předpis pro poskytování informací státem, územními samosprávami a tzv. veřejnými institucemi. Je podle něj postupováno ve všech případech, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak. Zvláštní zákon může poskytování informací na určitém úseku upravovat komplexně, jako např. zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

V případě informací týkajících se životního prostředí se tak jedná o Lex specialis. Z důvodu této speciální úpravy je tak nezbytné technicky provést změny i ve dvou speciálních předpisech, kterými jsou zákon o právu na informace o životním prostředí a zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Konkrétní změny, které zavádí nyní předložený zákon, jsou tyto:

Za prvé. Dochází k rozšíření okruhu povinných subjektů oproti stávajícím povinným subjektům, kterými jsou státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce, veřejné podniky, které jsou státem ovládány a u nichž to výslovně vyžaduje transponovaná evropská směrnice. Jedná se tak o podniky a obchodní společnosti v odvětvích dopravy, letecká, železniční či lodní doprava a vybraných veřejných služeb. Odvětví plynárenství, teplárenství, elektroenergetiky, vodárenství a těžby ropy, zemního plynu a tuhých paliv, jakož i některých poštovních služeb, v nichž může státní orgán, územní samosprávní celek, jeho orgán nebo veřejná instituce vykonávat přímo nebo nepřímo dominantní vliv na základě majetkové účasti v této právnické osobě, nebo pravidel, jimiž se řídí.

Za druhé. Návrh zákona obsahuje také nové ustanovení a to konkrétně § 8c, o informování o příjmech fyzických osob. Podle něj povinný subjekt, veřejná instituce, územní samosprávní celek či veřejný podnik dle nové definice poskytne informaci o výši příjmu osoby, které poskytl, nebo poskytuje veřejné prostředky mající povahu příjmu ze závislé činnosti nebo funkčních požitků podle zákona o daních z příjmu.