100 koaličních poslanců podrželo vládu při hlasování o její nedůvěře. Navzdory tomu, do jak hluboké krize uvrhl svojí nečinností kabinet Petra Fialy naši zem. Navzdory obrovskému množství kauz vládního STAN a navzdory vypjaté atmosféře ve společnosti, která je logickým důsledkem špatného vládnutí.

Doufám, že všichni poslanci, kteří se takto „podepsali“ pod tristní výsledky vlády, její aroganci, neschopnost, pod všechny její kauzy, že jsou natolik silní, aby v blízké budoucnosti unesli tíhu vlastního svědomí.

Tímto rozhodnutím prodloužili a prohloubili vládní agonii. Vzkaz nám, občanům, je jasný „vaše osudy a vaše problémy nás nezajímají, nemáme ani problém s prorůstáním organizovaného zločinu do nejvyšších pater“.

Co vytýkáme vládě a s čím koaliční poslanci nemají problém?

• Nekonečné kauzy STANu. Vít Rakušan je, teď budu velice diplomatická, naprosto nekompetentním manažerem. Nedokáže zvládnout vedení vlastní strany, která celou zemi zatěžuje kauzou za kauzou. Nedokáže uspokojivě vysvětlit ZATÍM poslední kauzu, kdy zpackal výběr šéfa civilní rozvědky. Premiér Fiala i Vít Rakušan si oddychli, že pan Mlejnek nakonec sám rezignoval. Rezignoval těsně poté, co byl novináři usvědčen z údajného zapletení do pletich při sjednávání zakázek. A to na základě odposlechů. Proto si premiér a ministr vnitra oddychli. Přestože se za pana Mlejnka postavili a premiér tvrdil celému národu: „Panu Rakušanovi věřím, včetně pana Mlejnka“. Ale protože to nedokázali vyřešit jako státníci sami, tak jen čekali a přihlíželi. Oba tak významně ohrozili bezpečnost České republiky. Nakonec se totiž ukázalo, že jsme měli pravdu a pan Mlejnek byl, vzhledem ke své minulosti, zcela neakceptovatelným šéfem pro civilní rozvědku.