Řeknete dobře, to je zajímavý nápad. Ale nejspíš se taky rovnou zeptáte – a co teda budeme mít místo toho?  Firma nemůže být bez informačního systému. Kde je rozvojový projekt, který nám včas zajistí funkční náhradu? A dozvíte se, že to se ještě úplně přesně neví. Ale že lepší technologie jsou. Nebo že během pár měsíců určitě budou. A že to je přece skvělá příležitost, jak podpořit ještě lepší inovace.

Dali byste na takové rozhodnutí palec a vsadili na něj osud vaší firmy? Asi těžko. Ale když vám skoro totéž udělá EU s Green New Dealem, kolik z vás se ozve, že to takhle přece dělat nejde?

Já fakt nemám proti inovacím absolutně nic. Naopak se na ně jako technooptimista těším. Jsem upřímně zvědavý, co všechno bude za 10 nebo 20 let fungovat jinak a absolutně si netroufám něco věštit. Dokázal bych žít i s tím, aby se výzkumu a adaptaci nových a „zelenějších“ technologií dostávalo prioritní veřejné podpory (přestože si myslím, že to povede k velké neefektivitě a reálně to nepomůže tolik, jak asi někteří věří).

Ale vyhlásit, že k datu XY něco zruším/zakážu a pak doufat, že do té doby někdo z nouze a z nařízené nutnosti vymyslí skutečně funkční, nejméně stejně dobré a ideálně lepší řešení, to není žádná inovace. Jsou to jen nabubřelé žvásty neschopných politiků opitých iluzí vlastní moci. Osob odtržených od reality, s nulovou zodpovědností, za jejichž selhání budou platit obyčejní lidé.

Není pak divu, že se v takovém prostředí tolik daří nejrůznějším dezinformacím – ať už úmyslnému lhaní nebo nevědomému šíření nepravdivých informací. Mnoha lidem to totiž instinktivně nedává smysl, proto hledají nějakou „alternativu“.

A Evropské řešení? Dezinformace budeme muset nějak zakázat! Boj, který v naší (relativně) svobodné společnosti vcelku nelze vyhrát. Leda za cenu patřičného posílení represí vůči neposlušným a vzpurným. Má to být budoucnost Evropy?

Zdroj: FB Alois Sečkár