Pohledem do nedávné minulosti lze dohledat množství kultů osobnosti, které vzývali političtí představitelé i široká veřejnost. Sice to bylo vždy v autoritářsky orientovaných zemích, ale v historii bychom měli hledat poučení. Dnes u nás je podobně vzýván svým fanklubem Andrej Babiš. A opravdu nevím, co by se ještě mělo stát, aby tento klub politických nadšenců prozřel. Příkladem neskutečné a řekl bych, až nemocné loajality bylo televizní vystoupení poslankyně a hejtmanky Karlovarského kraje. To, že neodpoví na počtvrté redaktorem kladenou otázku, je již u mnohých politiků běžné. Prostě se řídí osvědčeným postupem: zeptejte se mě na cokoliv, já si stejně odpovím, co budu chtít já sám, v tomto případě já sama.

Problém byl v tom, že opětovně šířila politické a marketingově předkládané fake news o připravené mediální kampani a o zneužití psychicky nemocného syna premiéra. Jakoby tato, tak jako jiní vrcholní představitelé politického hnutí ANO 2011 nechápali, že zákazníkem politiků je veřejnost, která u politiků předpokládá jistou míru etického chování a morálky.

Prostě v současné době se již nenosí v minulosti tolik požadovaná, zejména novináři a politickými komentátory z pravicových deníků MfDnes a Lidové noviny, presumpce viny.Nástupem a zejména s problémy Andreje Babiše je dnes populární presumpce neviny.

Rozumím argumentu, že je třeba rozlišovat obvinění a obžalobu, nicméně pokud je podezření, že premiér přímo či nepřímo ovlivňuje vyšetřování orgánů činných v trestním řízení, pak nelze mlčet či dokonce obhajovat zpochybňování důvěryhodnosti politiků či úřadu. A to se v případě současného předsedy vlády děje. Nemluvě o každodenním střetu zájmu, o kterém si nejenom vrabci cvrlikají  na střeše. A to nejen v naší kotlině, ale i v nenáviděném Bruselu.

A pokud pan prezident mluví o politických loutkách, pak v případě pohledu na vrcholné politiky ANO 2011 nelze nevidět loutkové divadlo, jehož loutkohercem je A.Babiš.

Do posud mistrně zvládanou mediální strategií, která buduje na veřejnosti polohu všemi ubližovaného člověka, který jednou provždy vymýtí politické zloděje a korupčníky, zakrývá pokleslou úroveň české politiky. Úroveň, která namísto věcné argumentace a diskuse o rozdílnosti politických programů klesla k osobní nevraživosti až k nenávisti, což vede k  rozdělení společnosti. A do tohoto mixu jsou obratně přisypávány politické ingredience populismu, migrace, xenofobie a nacionalismu. Naopak se ze společnosti vytrácí soudržnost a solidarita. To jsou hodnoty, kterými lidé mohou společně čelit současným hrozbám a problémům dneška. Pro budoucnost České republiky žádná radostná vyhlídka.

Další průzkumy veřejného mínění opět ukáží, že kult Babiš existuje. A to bez ohledu na průšvihy, politické přešlapy či další vývoj událostí. Zřejmě proto, že česká veřejnost dlouho čekala na autoritářského vůdce, který za ni smyje hříchy posledních let. A je jí jedno, jakou minulost či současnost tato vzývaná osoba má. Slovy premiéra: nikdy, nikdy to nevzdám, to si zapamatujte. A to bez ohledu na skutečnost, že se stát opravdu nedá řídit jako firma.

Co je problém pro další demokratické směřování ANO 2011, je absolutně nekritický pohled a vše objímající loajalita členů a sympatizantů politického hnutí ke svému zakladateli, mesiáši a mecenáši v jedné osobě. To byl vždy základ autokracie a autoritářského vedení země.

Převzato z profilu.