Toto navýšení je důležité i pro plnění doporučení NATO v rozdělení výdajů na mandatorní výdaje, ostatní výdaje a na investice v poměru max.50 % ku max.30 % ku min.20%. Tento poměr není řadu let dodržován, což má negativní vliv zejména na pokles schopností české armády a zejména na její početní stav, kdy nám schází téměř 6000 profesionálních vojáků.

Proto také nová Koncepce výstavby AČR do roku 2025 počítá s postupným navyšováním nejen peněz, ale i vojáků z povolání a členů aktivních záloh. Podle tohoto navrhovaného vývoje by MO mělo dosáhnout již v příštím roce na dodržování výdajů do programového financování, což si ovšem vyžaduje změny v přístupu k akvizičním procesu a zejména provázanost dlouhodobého a střednědobého plánování s ročními rozpočty. Pokud si uvědomíme, že v posledních letech není MO schopno smysluplně utratit 4 miliardy korun, pak je otázkou, zda navýšení rozpočtu bude směřovat do zvýšení schopností naší armády.

Usnesení Výboru pro obranu č.69 ze dne 29.1.2015 i práce Podvýboru pro akvizice MO, obchod s vojenským materiálem a inovace AČR má dohlížet na vojenské zakázky a má být dopředu informován o všech zakázkách nad 50 milionů korun. Problém je s realizací usnesení a provázáním této kontroly s procesem schvalování KVAČR. Jako základní problém se může jevit i nadměrné nadužívání jednacího řízení bez uveřejnění v rámci armádních zakázek. Tento postup je logicky odvoditelný u pokračujících nákupů výstroje a výzbroje či u podpory jednotlivých státních podniků zřizovaných MO. Nicméně by neměl být účelově pojímaný, a to právě z důvodu nekoncepčních a ad hoc nákupů s pouhým cílem „utratit“ peníze.

Problémem, který se stále neplní, je daleko užší spolupráce s Asociací obranného a bezpečnostního průmyslu ČR, zejména při dlouhodobém plánování vojenských akvizic a při podílu českých firem i na zahraničních dodávkách vojenského materiálu. Vždyť je nutno nejen zachovat schopnosti tohoto odvětví, ale taktéž zvýšit jeho konkurenceschopnost. Což je mimo jiné důležité pro exportní schopnosti českého průmyslu. Tady je také role členů garančního výboru. Dalším z problémů jsou nákupy přes agenturu NATO (NSPA), zejména z pohledu nákupů bez DPH, což zkresluje výslednou cenu. MO sice na DPH ušetří, ale co ušetří, to prodělá státní rozpočet. Takto se mimo jiné nakupuje munice či kulomety MINIMI.

Z pohledu předpokládaných nákupů v rámci modernizace AČR se jeví jako stále problematické mobilní 3D radiolokátory MADR v počtu 10 kusů za 3,5 miliardy korun či nákup víceúčelových vrtulníků, které mají nahradit bitevníky Mi-24. Naopak jsou velmi důležité investice do personálu a naplněnost jednotek, která dnes výrazně pokulhává. Právě pozastavené nábory v minulých letech zhoršily početní stav vojáků, jejich hodnostní i věkovou strukturu. A náprava tohoto stavu si vyžádá řadu let, což v současné době není příznivá zpráva. Totéž se týká rozšíření počtu aktivních záloh ze současných 1200 na 5000 osob a zároveň jejich začlenění k vojenským útvarům.