Bylo konstatováno, že vytýčené úkoly se podařilo splnit, že je dokonce již splněn legislativní plán vlády v branné oblasti, že se podařilo finančně stabilizovat rozpočet kapitoly 307 a že máme schválenou novou Koncepci výstavby AČR, platnou do roku 2025.

Osobně souhlasím s řadou pozitivních změn, které se udály, chci poděkovat příslušníkům ozbrojených sil o občanským pracovníkům za jejich nasazení v rámci Vrbětic či za pomoc při snížení dopadů migrační krize.Přesto bych byl s pochvalou  poněkud střídmější, a to zejména z důvodu informací, zveřejněných ve Výroční zprávě generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga za rok 2015 a v nejen jí.

Začnu tím pozitivnějším, a to je příspěvek naší armády do zahraničních misí a operací. V porovnání s velikostí české armády se opravdu za náš příspěvek stydět nemusíme. Naopak velení jednotlivých misí pod vedením NATO, EU či OSN působení našich vojáků chválí.

Jiným problémem je plnění deklarace summitu ve Walesu, týkající se zvyšování výdajů na obranu (doporučení je minimálně 2% HDP) či zvyšování schopností armády (požadavek na minimální výši 20% z celkových výdajů na armádu pro modernizaci a vybavení). Přiznám se, že nejsme zastáncem poměřování výše výdajů na obranu s HDP, protože AČR potřebuje spíše vědět konkrétní reálné částky pro své dlouholeté plánování. Přesto v porovnání 27 členských států Aliance si naše země vede nelichotivě.

V roce 2015 jsme s výší 0,97% HDP skončili na 23 místě, pozitivem je reálný nárůst těchto výdajů oproti předchozímu roku o 5,6 %. V oblasti osobních výdajů převyšujeme doporučení Aliance o 11,4% , v oblasti ostatních výdajů dosahujeme 28%, v oblasti modernizace vybavení 8,3% a v oblasti modernizace infrastruktury 2,3% výdajů. Takže doporučované minimální výdaje na modernizaci neplníme o 9,4%, což je téměř polovina požadavku.

V rámci personální jsme na tom ještě hůře, protože podle nové koncepce schází 6000 profesionálních vojáků a 3800 příslušníků aktivních záloh. Problémem je věková a hodnostní struktura vojáků, nenaplněnost řady vojenských útvarů či přetrvávající problémy s výstrojí.

Rok 2015 se stal jistým obratem v postojích politické reprezentace vůči obranyschopnosti naší země a je jen dobře, že současná vládní koalice chce postupně navyšovat armádní rozpočet tak, aby v roce 2020 představoval 1,4% HDP. Přesto stále přetrvávají problémy s akvizičním procesem, kdy se nedaří na základě výběrových řízení utratit svěřené finance na modernizaci naší armády. Souhlasím s NGŠ, že prioritní musejí být investice do personálu. AČR umí pružně reagovat na měnící se potřeby spojenců, například v Air policingu, na druhou stranu česká strana podmiňuje svoji účast zvyšováním podmínek pro naše zapojení. Již dnes se s obavou hledí na brzy vydanou hodnotící zprávu NATO vůči naší republice, která, jak se dá předpokládat, nebude pro naše politiky, ministerstvo obrany i armádu vůbec příjemná.