Po pravdě hanebností od našich novinářů a politiků je situace, kdy nehájí národní zájmy naší země a přehlížejí snižování české národní identity. Uvedu dva konkrétní příklady. Tím prvním příkladem je nerespektování státního znaku na dresech reprezentantů. Tím druhým příkladem je nerespektování státního znaku na oficiálních pamětních mincích, vydávaných ČNB.

Proč tohle uvádím? Je to tím, že národní identitou naší země je i historický odkaz prezidenta Eduarda Beneše ohledně vypořádání se se zradou německy mluvících obyvatel někdejších Sudet. Z mého pohledu by bylo opravdu politicky necitlivé, aby se Sudetoněecké hry uskutečnily na našem území. Stačí dlouhodobá snaha sudetoněmeckých organizací revidovat Benešovy dekrety. Když se to nepodařilo, pak se zvolila cesta ekonomického i politického svázání s Německem.

Osobně jsem pro vzájemnou spolupráci se všemi sousedy a se všemi členskými zeměmi EU, ale zároveň tato spolupráce musí být výhodná pro obě strany. Pokud realitou je, že jedna země, ať již ekonomicky či politicky, doplácí na tu druhou, něco je špatně.

Mimochodem, proto také naše prvorepubliková politická reprezentace velmi úzce spolupracovala s Francií či Velkou Británií. Prostě proto, aby vyvažovala spolupráci a více hájila na mezinárodní úrovni naše národní zájmy. Nechápu, proč je trnem v oku řady novinářů hájení národních zájmů panem prezidentem. Mohu mít sto a jednu výhradu vůči Miloši Zemanovi, ale v tom směru s ním souhlasím. Hanebné počínání je právě zpochybňování našich národních zájmů.