Vždy jsem se nažil chránit přírodu, přírodní zdroje a životní prostředí. Nejen jako občan, ale i jako politik jsem šel příkladem pro ostatní spoluobčany. Nicméně jsem také rozumně uvažující člověk, který viděl a vidí, že Green Deal není ten pravý ořechový. Protože zelená energie také znamená výrobu, distribuci a likvidaci výrobků, elektrické energie a dalších nákladů, které ekologové a politici veřejnosti zamlčují. A to, že EU stále na Green Dealu trvá, i při změněných podmínkách, je cesta do pekel. Proto se divím, že ekologické organizace nekřičí nad pokrytectvím evropských i světových politiků. Uvedu dva příklady.

Tím prvním je odklon od ruského plynu a dovoz zkapalněno LGN. Vždyť se kvalita životního prostředí nejen nezlepší, ale naopak drahou dopravou, zatěžující životní prostředí, zhorší. Podobně je to s elektrifikací automobilové dopravy. Kolik elektrické energie bude potřeba a jaké nové zdroje bude nutno postavit, aby byly spněny cíle EU? Nejen nové zdroje, ale i nová infrastruktura bude náročná na výrobu a bude zhoršovat životní prostředí.

Příkladem vysokého zněčišťování životního prostředí je i současná válka na Ukrajině či zvyšování zbrojení ve světě. Přitom se to vše bude odehrávat toliko v Evropě, která počne být nekonkurenceschopná a velice drahá, což způsobí snížení životní úrovně. Ostatní země si totiž ponechají současné zdroje energií, a ještě k tomu budou dostávat od Západu dotace za kroky, které "naoko" budou směřovat k snížení znečištění ovzduší.

Já osobně podporuji vývoj ve snižování emisí, využití vodíku pro pohon vozidel, podporu veřejné dopravy, zalesňování, ekologické zemědělství a snížení spotřeby. Nejen potravin, ale i zboží tím, že je nutno zahrnout do cen ekologickou likvidaci a využívání materiálů z odpadů. K snížení spotřeby je třeba zvýšit daně bohatým a firmám, které vyvážejí nepřiměřené zisky z chudších zemí. Spravedlivé zdanění je nutností nejen v EU, ale na celém světě.