Když jsem v listopadu 1989 podporoval změnu režimu, a poté jsem aktivně působil v politice, abych podpořil svobudu a demokracii v naší zemi, musím dnes přiznat, že ne vše se povedlo. Zároveň se v poslední době, zejména za vlády pětikoalice, omezuje nejen svoboda slova, ale jsou víceméně omezována základní lidská práva, zaručená v Listině základních práv a svobod.

Dnes nechci hovořit o nefér jednání některých státních institucí či o omezení přístupu k některým veřejným službám z důvodu vysokých plateb, které si mnozí občané nemohou dovolit. Chci hovořit o omezování názorů na vnitřní, a zjména zahraniční politiku současné vlády. Snaha vlády trestat "dezinformace", jejichž obsah definují vládní představitelé a jejich složky, kriminalizace občanů za jejich názory či širokopásmové omezování svobody slova je opravdu zarážející.

Blokování příspěvků a názorů v dikusi je každodenním projevem snahy zamezit šíření jiných než mainstreamových názorů. Mimochodem to byl i jeden z důvodů, proč Britové odmítli autoritářské tendence Evropské komise a Evropského parlamentu.

Zřejmě si naši politici a naše vláda vůbec neuvědomují, že omezováním diskuse a názorové plurality zakládají na režim, který jsme tu již měli před listopadem 1989. Přitom spoléhají na skutečnost, že současná mladá generace si nemůže na tento stav společnosti pamatovat a zřejmě neumí ani rozeznat, jak se mohou autoritářské a nedemokratické metody používat či zneužívat v politickém boji.

Opravdoví demokraté by měli na tuto skutečnost každodenně upozorňovat a odmítat snahy o umlčení názorové různosti. Demokracie, jak se ukazuje, je v České republice stále ještě v plenkách, protože není v zájmu současné politické reprezentace. A to je pro další vývoj v naší zemi nebezpečné.