Podle Indexu prosperity a finančního zdraví se Česká republika propadla o dvě příčky na 15. místo mezi členskými zeměmi EU. Problémem byly vysoká inflace, stav bydlení, růst zadlužení a malé výdaje a efektivita vědy. Naopak se lepší digitalizace a infrastruktura.

Zásadním problémem současné pětikoaliční vlády je, že pod jejím vedením dochází k ekonomické, energetické a morální likvidaci naší země. A neukazují to pouze mezinárodní srovnání, ale zejména pokles životní úrovně většiny obyvatel, snižování konkurenceschopnosti a exportních schopností českých firem. A po konsolidačním balíčku, penzijní reformě a dalších nákladech, které poputují na bedra zaměstnanců a zaměstnavatelů, bude ještě hůř.

Ukazuje se totiž, že dříve používané „pravicové“ ideologické metody levné práce a účetních škrtů dnes již přestávají fungovat a měly by být nahrazeny chytrými řešeními, které by českou společnost a českou ekonomiku transformovaly v moderní a udržitelný sociální stát. A že si to uvědomuje nejen levicová mimoparlamentní opozice, ale i řada významných podnikatelů, je zřejmé.

Příkladem může být výzva k druhé ekonomické transformaci. Ta má podpořit vzdělávání, aplikovanou vědu, výzkum a inovace, participaci municipalit na daňových výnosech z místního podnikání, reforma penzijního investování či daňová podpora investic obyvatel do zaměstnaneckých akcií k podpoře malých a středních firem. Prostě přechod od levné práce k hi-tech technologiím, k podpoře exportu, vzdělávání a funkčnímu státu a infrastruktuře.

Pokud se však podíváme na realitu dnešní politické reprezentace, zastoupené v českém parlamentu, pak musíme kriticky konstatovat, že není schopna takovou transformaci uskutečnit. Nejde pouze o míru populismu či nacionalismu na straně jedné, nebo o aktivistickou politiku bez elementárních ekonomických či odborných znalostí. Jde i o vyprázdněnost politických programů, které nejsou s to novou ekonomickou transformaci celé společnosti provést.

Z tohoto pohledu a z pohledu současného vývoje naší společnosti je nutné volit takovou politickou reprezentaci, která konečně začne konat za Českou republiku a zájmy občanů. A také bude ochotna podstoupit kritiku zahraničí a zahraničních společností, které dnes těží ze současné neoliberální globální politiky a svých neomezených zisků.