Vysvětlení předkladatele materiálu starosty Jiřího Fišera (Tábor 2020), že předrevoluční územní plán Starého a Nového města se přežil, lze z logiky věci chápat. Nerespektuje nové majetkoprávní vztahy, soukromé vlastnictví objektů a má i další problémy. Na druhou stranu je nepochopitelné, že za téměř čtyři roky jeho garnitury na radnici se nezačal zpracovávat plán nový, odrážející aktuální pětadvacetiletou současnost.

Územní plán centrální zóny Tábora je podle mne dokument zcela zásadní. Stanovuje regulativy výstavby, dalšího možného rozvoje, ale i třeba bourání objektů v těchto částech města. Nyní jsme v situaci, kdy závazný dokument pro potenciální investory a stavebníky neexistuje a může si tedy každý dělat, co chce. I když jsme právní stát, praxi developerů známe a s černými stavbami se stále bezúspěšně potýkáme i v Táboře. Nic na tom nezmění tvrzení starosty, že Staré město je památkovou rezervací chráněnou zákonem a Nové město je údajně v ochranném pásmu této rezervace. Že by památkáři důsledně chránili podobu a výškovou hladinu nových budov na Novém městě, je velmi pochybné starostovo tvrzení. Zdejší architektura vzhledem ke své hodnotě jde pravděpodobně mimo hlavní záběr jejich zorného pole.

Za zcela absurdní pak lze považovat Fišerovo tvrzení, že by vytvoření podobného dokumentu stálo poměrně hodně peněz a je třeba šetřit. Předpokládám, že územní plán centrální zóny by přišel jen na zlomek toho, co jsme věnovali jeho přičiněním výstavbě cyklostezek a mimo rozpočet na další zbytné akce. To už vůbec nehovořím o tom, že podle našeho starosty by musel o vytvoření podobného dokumentu někdo požádat, což se nestalo. Neuvěřitelné! To měl požádat někdo ze zastupitelů, někdo z občanů, nebo majitelů nemovitostí? Od čeho máme dobře placené vedení města a odborníky na radnici? Nejpravděpodobnější je, že prostě zaspali a celé volební období této zásadní věci nevěnovali pozornost.

Nechci vytvářet katastrofické scénáře, ale tento koaliční počin může mít pro město fatální následky. Dovedu si představit, že otrlá developerská společnost například vykoupí tradiční jednopatrové domy ve Smetanově ulici, zástavbu zlikviduje a postaví zde cosi naprosto příšerného a monstrózního. Že máme stavební úřad, stavební řízení a stavební povolení? Drzé čelo je lepší než poplužní dvůr. Jak praxe výstavby na Horkách, v Klokotech, či v případě zoo Větrovy ukazuje, pokud se někdo na úřady a právní normativy ve stavebnictví vykašle, náprava se prosazuje jen velmi těžko. Pokud vůbec nastane.

Že k podobnému scénáři nedojde, může být jen jediný důvod. Nezájem investorů cokoliv v našem městě budovat. Toto i předchozí vedení města totiž zaspalo dobu a stáváme se postupem času jen skanzenem husitství. O neexistenci průmyslové zóny a minimální podpoře malého a středního podnikání, natož velkých investorů, jsem se na různých fórech vyjadřoval již mnohokrát. V Táboře není práce, mladí a kvalifikovaní lidé produktivního věku odcházejí jinam, klesá profesionální úroveň pracovní základny a odlivem vzdělaných lidí také úroveň potenciálních pracovníků. Nic pozitivního pro případné investory.

Takže tato mizérie má jen jeden pozitivní vliv. Je nanejvýš nepravděpodobné, že by některý z developerů využil neexistence územního plánu centrální zóny a chtěl v našem městě vybudovat v této oblasti nějaké megaadministrativní či jiné centrum. Proto zřejmě i tento nepochopitelný krok a dlouholetá nečinnost současné radniční koalici projde.

Nový územní plán této části města je pro budoucnost Tábora nepochybně nutný. Pokud i po podzimních komunálních volbách budu mít důvěru voličů, rozhodně to budu právě já, kdo jeho zpracování navrhne. Na rozdíl od starosty Fišera mi totiž záleží na tom, jak bude naše společné město v budoucnu vypadat.