V poslední vlně obvinění došlo i na firmu BusLine, a.s.. Ta už však neexistuje, její majetek a smlouvy byly převedeny na jiné firmy a prázdná slupka mateřské společnosti po dvojím přejmenování skončila v rukách bílého koně kdesi v Maďarsku. Jedna z nástupnických firem má desetiletou zakázku od Libereckého kraje na dopravu na Semilsku a Jablonecku. A v Jablonci právě probíhá kolem výběru dopravce v MHD typický scénář, na jehož konci bude velmi pravděpodobně další smlouva s BusLine za velmi nevýhodných podmínek pro město. „BusLine a Jiří Vařil tu jsou stále a nevyplatí se je podceňovat, to jsem zjistil už dávno, kdy jsem na tunelářské praktiky této firmy začal upozorňovat,“ říká Josef Šedlbauer, lídr Pro KRAJinu, který s BusLine vedl dlouho osamocený zápas už od roku 2011.

„Hlavní příčinou růstu mafiánské struktury kolem Jiřího Vařila bylo a je prostě to, že mu to politici ve vedení Liberce a Libereckého kraje umožnili. A je jedno, jestli za to někteří brali úplatky a jiní jen nebyli schopni porozumět faktům nebo se o to ani nepokusili a dali přednost stranické disciplíně. Výsledek je stejný a ve všech případech je to selhání,“ shrnuje Šedlbauer a dodává: „Politika je řemeslo jako každé jiné a osobní slušnost nestačí, musí být doprovázena kompetencí. A to je už vzácná kombinace.“

Podle zjištění policie brali úplatky od BusLine členové ODS, Starostů, ANO, ČSSD i KSČM. Někteří z nich byli ve významných funkcích, třeba dva náměstkové pro dopravu na Libereckém kraji za Starosty Vladimír Mastník a Marek Pieter. To ale nevysvětluje kolektivní chování těchto stran, kde nepochybně řada členů o těchto praktikách nevěděla.

Je možné chápat nedůvěru v kriminalizaci smluv a politického rozhodování. Neprůstřelné důkazy o trestném jednání totiž kritici, kteří jsou také politiky, nemají a ani mít nemohou. V dopravě šlo ale o léta budovaný systém, kde měl každý zastupitel možnost ověřit si, že kritika absurdně nevýhodných smluv a rozhodnutí je oprávněná. „JŘBÚ v roce 2017 bylo jen jedním z řady podivných kroků při jednání o dopravě v Libereckém kraji. Již tehdy jsme upozorňovali na to, že jednání účastníků nese znaky nedovoleného spolčení proti zadavateli, mimo jiné i proto, že nabídkové ceny obou firem, Busline i ČSAD Liberec, byly významně vyšší ve srovnání s předběžnými dohodami s oběma dopravci a prakticky kopírovaly maximální ceny stanovené Krajem. Netransparentnost jednání vedení kraje ve výběrových řízeních a pochybné kroky v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách jsme kritizovali opakovaně, ať už v roce 2014 při vyloučení nejvýhodnějších nabídek ze soutěží nebo právě v roce 2017, kdy se na poslední chvíli a v rozporu se zadávacími podmínkami změnilo pořadí otevírání obálek. Za kritiku nekalých praktik především ze strany BusLine byli ale dlouho odvoláváni z funkcí ti, kdo se jí odvážili, ať už to byla Zuzana Kocumová z pozice náměstkyně Libereckého kraje nebo Josef Šedlbauer z vedení představenstva DPMLJ,“ připomíná Jaromír Baxa.

Jako vždy je nejdůležitější vzít si z těchto kauz ponaučení. Současné vystupování hejtmana M. Půty a náměstka J. Svitáka ze SLK však působí spíše jako snaha, jak najít obětního beránka mezi těmi, kteří už v radě kraje nesedí, než jako poctivá snaha o to, aby se podobný problém již neopakoval. „Politická odpovědnost M. Půty za výběr a dlouholetou obhajobu svých náměstků Mastníka a Pietera a za odvolání Zuzany Kocumové je nepopiratelná,“ zdůrazňuje Baxa.

„Dnes už je jasné, že BusLine měl v posledním desetiletí podstatný vliv na to kdo a jak vládl v Libereckém kraji, v Liberci a v Jablonci. Zároveň nejde o jedinou podnikatelskou skupinu, která si takto pojišťuje svoje zájmy. Jsem hrdý na to, že lidé v Pro KRAJinu vždy obstáli a hájili veřejný zájem,“ uzavírá Šedlbauer.