Podle vyjádření ministra Jurečky v médiích nás v této věci výrazně podpořilo pouze Slovensko, pro staré členské státy dvojí kvalita není téma. Problematice je ochoten se věnovat komisař pro zdraví Andriukaitis v případě, že bude mít Česká republika více podkladů. Potud strohé zprávy. Jelikož je to téma, kterým se dlouhodobě zabývám, dovolím si několik poznámek.

Oceňuji, že se tématu začala věnovat po letech konečně pozornost na úrovni ministrů zemědělství. Není tomu tak ovšem náhodou. Ještě před půl rokem, po zveřejnění posledního srovnávacího průzkumu, který jsem iniciovala, se ministr Jurečka vyjádřil v rozhovoru pro časopis Respekt, že výrobci, kteří výrobky uzpůsobují, legislativu neporušují, a že si Češi mají číst, co je na obalu. Po mém setkání s premiérem Sobotkou ohledně nutnosti přenést téma na úroveň ministrů došlo ke změně přístupu a snad i změně názoru pana ministra Jurečky. To je dobře. I ministr má nárok na změnu postoje a o to více mne těší, že kolegům ministrům z dalších zemí demonstroval dvojí kvalitu na již mediálně známé masové konzervě, která byla součástí mnou iniciovaného srovnávacího průzkumu. Možná i proto zatím nemělo ministerstvo dostatek času připravit hlubší analýzu problému, včetně právního posouzení dvojí kvality se stávající legislativou na ochranu spotřebitele, kterou včera mohlo reagovat na notoricky známé argumenty západních zemí i Komise samotné.

Pokračují i aktivity Evropského parlamentu, který má být dle pana ministra dalším spojencem.  V posledním usnesení o politice hospodářské soutěže je moje připomínka, která téma dvojí kvality výslovně zmiňuje, sbíráme také podpisy pro parlamentní deklaraci, které rovněž vyzývá k akci. Již v roce 2013 se mi podařilo prosadit ustanovení, kterým Parlament vyzval Komisi k hloubkovému průzkumu dvojí kvality na vnitřním trhu – na jeho výsledky stále čekáme.

Když jsem se v březnu interpelací připomínala paní komisařce Jourové, na kterou pan ministr Jurečka také spoléhá, dostalo se mi odpovědi, že se Komise rozdílnou jakosti výrobků prodávaných pod stejnou značkou v různých členských státech několikrát zabývala, avšak nezjistila žádné případy porušení předpisů. Šetření ohledně rozdílů v jakosti výrobků stejné značky by bylo dle vyjádření paní komisařky nesmírně složité a náročné na zdroje a jeho přínos by byl z důvodů uvedených výše minimální.

Přeji proto panu ministrovi šťastnou ruku při vytváření koalice, která téma dostane do fáze, kdy se po letech začne reálně řešit. Jako poslankyně Evropského parlamentu, která se dvojí kvalitou systematicky zabývám od roku 2011, jsem připravena přiložit ruku k dílu. S důkladnou přípravou a systematickým tlakem na půdě všech unijních institucí je možné zájem (nejen) českých spotřebitelů prosadit.