Vážená paní ministryně, dnes podruhé, vážený pane předsedo, vážení kolegové, kolegyně,

já se tedy budu vyjadřovat pouze k tisku č. 110. Já jsem tam omylem napsal ty tisky oba dva. A sice k tomu, co prosadila jako přílepek ze zákona o matrikách paní profesorka Válková, s tím, že tedy ženy budou moci používat příjmení v mužském tvaru. Chci to porovnat nejdříve s současným stavem a ukázat, že vlastně se nejedná o žádnou revoluční změnu, neboť víceméně je to velmi snadné už i v současnosti. To právo používat příjmení v mužském tvaru mají ženy cizinky, ženy, které si berou cizince, ženy, které mají trvalý pobyt v cizině, nebo ženy, které ho tam budou mít. Což je zajímavé, to může říct de facto každá, že tam bude mít trvalé bydliště. Ale potom hlavně každá žena, která má jinou národnost než českou.

Jak jistě všichni víte, i ze sčítání lidu, držet svoji národnost podle rodného listu být nemusí. Každá žena může prohlásit za svoji národnost jakoukoli. To platí už řadu let. Já vím z mého okolí, jedna paní kolegyně den před svatou zjistila, že Maorka. Ano, prohlásila, že má maorskou národnost a má příjmení bez koncovky -ová. V současnosti, pokud vím, už se ani netrvá na tom, aby žena musela uvést, jakou má jinou národnost než českou. Stačí, že zakroužkuje, že má jinou.

Takže tedy v současnosti, která žena chce, může mít příjmení v mužském tvaru. Takže kvůli tomu samému já tady nevystupuji. Já tady chci upozornit na rozpor a paradox, ke kterému by se měl jasně vyslovit Ústav pro jazyk český a taky naše média, v čele se sportovní redakcí České televize. Já to zkusím uvést na příkladu. Kateřina, za svobodna Kůrková, vynikající česká střelkyně, si kdy si vzala za manžela olympijského vítěze Matthew Emmonse. A ona se sama jmenuje Emmons. Ona sama se jmenuje od té doby Kateřina Emmons. Když střílela na olympiádě, kde se stala olympijskou vítězkou, tak ji komentátor nazýval Kateřinou Emmons. Kdyby ten olympijský vítěz Emmons měl sestru, samozřejmě americkou sestru, neboť on je Američan, a ta by také startovala na olympiádě – jmenovala by se pořád za svobodna Emmons – tak náš sportovní komentátor by ji nazýval Emmonsová.

To je přeci na hlavu padlé. Že Češka bude uváděna bez koncovky -ová, v mužském tvaru, zatímco cizinka, která v té zemi, kde její matrika jí zanesla jméno, nemá tu koncovku -ová, tak ji v češtině má. Mělo by platit buď jedno, nebo druhé. Já si pamatuji, že když bylo mistrovství světa v lyžování v roce 2009, tak spolukomentároku České televize v běžeckém lyžování dělala, myslím, Čapkovi – teď nevím přesně kterému komentátorovi – Zuzana Kocumová. A ta důsledně říkala vždy ženy v tom jméně, jaké mají ve své zemi. Prostě bez těch koncovek. Odměnou jí za to byl vyhazovat od, již nebohého, Oty Černého, kdy byla vyhozena z komentování žen.