Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, vážený pane ministře,

v rámci dosavadní diskuse tady zaznělo mnoho právních, zdravotních argumentů. A tak mi dovolte pokusit se o trochu jiný pohled. (výpadek záznamu) ...bezpečnostním prostředí je přesvědčen o tom, že jakékoli zvládnutí kterékoli mimořádné situace je především o funkčnosti státu, o systému, o předpokládaných a důvěryhodných pravidlech, který je schopen nejen ten, kdo odpovídá v tu chvíli za výkonnou moc, za ten stát, dodržovat, ale zároveň je schopen je vysvětlit i široké veřejnosti. A já chci učinit s vaším dovolením pár takových povzdechů. V období, kdy vznikal pandemický zákon, já tu zkušenost mám nejen jako opoziční senátor za ODS, ale i jako hejtman Královéhradeckého kraje, který byl jedním z nejpostiženějších v době, kdy tu vrcholila anglická mutace a kdy došlo k tomu, a teď se moc omlouvám za to vyjádření, že jsme jako opozice nachytali vládu při vyhlašování nouzového stavu. Ten nouzový stav prodloužen nebyl a všichni najednou včetně nás hejtmanů jsme se dívali na to, jak celorepublikově můžeme zvládnout vrcholící vlnu epidemie tzv. anglické mutace. Přiznejme si to.

Myslím, že není teď prostor a čas, abych tu říkal detaily toho, jak jsme všichni na sebe překvapeně koukali a o co jsme se vlastně tím pandemickým zákonem v únoru 2021 snažili. Snažili jsme se dostat znovu ke stolu znesvářené strany. A nejen v parlamentu, ale i v rámci fungování vlády a všech ostatních subjektů včetně krajů a různých samospráv se pokusili pandemickým zákonem, těžkým kompromisem o to, abychom opět začali epidemii řídit podle nějaké legislativy. A když jsme pandemický zákon schvalovali, tak aspoň já, a omlouvám se za svou naivitu, jsem byl přesvědčen o tom, že to je kompromis, který ve velmi krátkém čase dozná změn. To není vina stávající vlády, to je vina vlády, která tady měla především v období léta 2021 pracovat na legislativních změnách především v oblasti krizové, tzn. krizové legislativy. Ale prostě tomu tak nebylo, nenastala ta změna, pandemický zákon se přehoupl do poloviny minulého roku a všichni s údivem, když začala vrcholit delta a přelom roku, zjistili, že pandemický zákon končí v únoru a že je potřeba s tím něco dělat.

Myslím si, že to prostě byl účelový prostředek. Věděli jsme to všichni a bohužel rukou nerozdílnou jsme všichni dospěli do stavu, že dnes tady sedíme a diskutujeme o něčem, co bych nazval špatnou zkušeností pro všechny, protože se to systémově mělo řešit úplně jinak.

Já se osobně domnívám, že tou dosavadní obhajobou a prosazováním tohoto návrhu bez dostatečného vysvětlení, vlastně toho, že pandemický zákon je jedním z nástrojů v oblasti krizové legislativy, vyvoláváme nedůvěru ve veřejnosti, přestože jsme už uskutečnili změnu v řízení epidemie. Pane ministře, já to vidím každodenně, že to není chaotické, není to nahodilé. Objektivně hodnotíme argumenty. Uvolňování, které nastává, můžeme na to mít rozdílné názory, ale nenastává tak, že bychom o tom nepřemýšleli. Tak ta změna řízení celé epidemie ze strany vlády jako výkonné moci v tuto chvíli aspoň z mého pohledu člověka, který je odpovědný za region, je jasná.

O to větší je to paradox, že touto normou a tímto dohadováním o tom, jestli to v systému má být, nebo nemá být, vyvoláváme nedůvěru ve veřejnosti. A je to podle mého názoru jen tím, že nejsme schopni to dostatečně vysvětlit. A mimochodem vyvoláváme nedůvěru v situaci, kdy každý toho už má plné zuby, to všichni víme. A samozřejmě veřejnost je citlivá na cokoli. A já to tady dnes řeknu několikrát. Přestože pandemický zákon nepřináší zásadnější omezení, než na které jsme běžně zvyklí v krizové legislativě. Jenom se jinak poskládala a jinak jsou navržena v zákoně. A my tímto vším, tou jakoby neschopností to uchopit správně, se zbytečně dostáváme do stavu, že tu důvěru, což si myslím, že je pro politiky asi to nejdůležitější, v tuto chvíli nemáme.

Pane ministře, já myslím, že nejsme tlačeni okolnostmi toho, že by nás čekala nějaká opravdu krizová situace v nejbližší době. Můžeme se mýlit, máte jistě pravdu v tom, že může nastat nějaká změna a pandemický zákon jako prostředek případně pro potřebu. Ale (výpadek záznamu) ...že pandemická pohotovost, a vykřičíme to takzvaně do světa, končí za 14 dní. Tzn. ten zákon, který počítá s pandemickou pohotovostí jako s tím nejdůležitějším stavem, jako je stav nouze, který je dnes skoro zakázané slovo, tak ten pandemický stav, my to říkáme jako vláda nedostatečně, že končí za 14 dní, že pandemický zákon jen potřebujeme v tuto chvíli proto, protože krizovou legislativu budeme 3/4 roku dávat dohromady, v létě, kdy se nebude nic dít.