Vážený pane předsedající, paní ministryně, kolegyně, kolegové. Jak víte, na lavici vám byl rozdán můj pozměňovací návrh, kraťoučký rozsahem, ale velmi důležitý významem. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o soudech a soudcích a zákony, včetně trestního řádu, kterou projednáváme, v sobě skrývá ďábla, řekl bych, předtím bych si dovolil varovat.

Tím je omezení působnosti přísedících. Schválení tohoto zákona způsobí, že nejzávažnější ekonomické trestné činy budou rozhodovány jen samosoudcem, nikoli v tříčlenném senátu. Rozhodování ztratí punc nezávislosti, přijde o mimořádně důležitý prvek udržující justici v justici zásady demokracie a účasti veřejnosti na moci soudní.

Odstranění laických soudců přichází vhod hned několika zájmovým skupinám, ale není v zájmu nezávislé a spravedlivé justice. Není v zájmu občanů naší země.

Dovolte mi, prosím, odkázat na Zelenou knihu justice z pera Nejvyššího soudu v oblasti přísedících, jednoznačně dokládá důležitost přítomnosti laickému komponentu soudnictví. Cituji. Účast laického prvku na rozhodující činností soudů je napříč právním systémem chápána jako nezanedbatelný komponent spravedlivé justice. Její význam bývá odůvodňován zejména posílením legitimačního a demokratického elementu v justici. V praxi tuto funkci zastávají zpravidla přísedící, tedy osoby bez právnického vzdělání, jež jsou povolány k rozhodnutí věci v Senátu společně s profesionálními soudci. Od tohoto termínu je nutno odlišit porotce, tedy institut typický zejména pro anglo-americký právní systém, jež nachází své uplatnění výlučně v trestním soudnictví. Mimoto bývá v některých právních řádech užíván i institut tzv. smírčích soudců, kteří se podílejí na rozhodování o civilních nárocích, např. o méně závažných trestných činech, při drobných přestupcích. Tento institut může být zakotven buď profesionálními nebo laickými soudci. V první řadě je to totiž zmíněné usnesení demokratického prvku do oblasti soudní moci, neboť přísedící zastupují veřejnost, stejně tak, jako poslanci či senátoři v parlamentních výborech a sborech. Na druhé straně se jedná o předpoklad jejich neovlivnění profesionálním zaměřením. Tento má za cíl protiváhu vůči profesionálním soudcům a účast širšího spektra osob podílejících se na soudním rozhodování. Vnesením životních zkušeností přísedící do rozhodovacího procesu jsou v konečném důsledku zohledněny některé specifické okolnosti sociální reality, které čistě posouzením nelze postihnout. Jejich případné odborné znalosti z jiných neprávnických oblastí života mohou navíc pozitivně přispět ke spravedlivému posouzení všech relevantních okolností souzené věci. Další nepřehlédnutelnou výhodou spojenou s přítomností přísedících v rozhodovacím tělese je pak plnění vzdělávání funkce, která se projevuje nejen nabytím nových znalostí samotnými přísedícími, ale také s šířením jejich zkušeností. Někdo mi dýchá na brýle, omlouvám se... Zkušeností v soudním prostředí mezi osoby ze svého okolí. Právě tento aspekt může ve svém důsledku kladně přispět k zajištění vyšší důvěry veřejnosti v justici. Konec citace.

V Zelené knize justice je na závěr také uvedeno, že právní úprava je v evropském právním prostředí poměrně silně zakotvena, setkáváme se s tím jak v trestní, tak v civilní větvi soudního řízení, přičemž právní úprava ČR v zásadě nevykazuje žádné větší, resp. výraznější koncepční odchylky od modelů, které nalézáme v jiných evropských zemích.