Senátor Drahoš: MPO nedostatečně řeší prohlubování regionálních rozdílů

17.03.2021 18:41 | Zprávy

Projev na 7. schůzi Senátu dne 17. března 2021 k Národnímu plánu obnovy.

Senátor Drahoš: MPO nedostatečně řeší prohlubování regionálních rozdílů
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jiří Drahoš

Děkuji. Pane ministře, kolegyně, kolegové. Svůj příspěvek k Národnímu plánu obnovy začnu tím pozitivním, už to tady bylo také řečeno.

Z nástroje pro oživení a odolnost na něj ČR dostane celkem 172 mld. Ty mají být alokovány v rámci šesti pilířů. To vše, alespoň tak to chápu, zejména s ohledem na dopady pandemické situace, ostatně také proto je v názvu unijní agendy to slovo recovery. Všech šest pilířů vypadá docela logicky. Vypadá to také, že naplňují zadání stanovené Evropskou komisí. Nejsem o tom úplně přesvědčen, přestože bych věřil panu ministrovi, to konstatování, že požadavky Evropské komise, 37 % na boj s klimatem a 20 % na digitalizaci, že formálně plníme nebo možná, jak řekl pan ministr, i přeplňujeme. Ale chtěl bych využít této příležitosti a krátce upozornit na hlavní problémy celého MPO z mého pohledu.

Kolegové Bek a Linhart mi ušetřili docela dost času. Jenom konstatuji, že za zcela zásadní problém, podobně jako oni, považuji chybějící strategii, chybějící vizi, koncepci celého Národního plánu obnovy. Prostě přístup bottom-up, zezdola nahoru, tady nefunguje. Také chápu povzdech pana ministra nad tím, že tu lobbují asociace, tu ministerstva, tu další instituce, to samozřejmě se dá očekávat. Ale přesto, nebo právě proto bych očekával také, že vláda bude mít jasnou strategii a jasnou vizi, co ano a co ne.

Nakonec druhá věc, která z mého pohledu funguje docela špatně, je způsob projednávání toho Národního plánu obnovy. Jde bezesporu o masivní finanční injekci do soukromého i veřejného sektoru a čekal bych, že při vypracovávání plánů bude probíhat důkladná debata zainteresovaných stran, ne ve smyslu, ten lobbuje, ten nelobbuje, ale opět v souladu s chybějícím konceptem, který jsme tady zmiňovali s kolegy. Nakonec ty diskuse, jak jsem zjišťoval s partnery, někde proběhly, někde proběhly jenom symbolicky, ti partneři si stěžují, že skutečný dopad debat nevidí.

Nakonec to také potvrzuji na úrovni jednání senátních výborů. Minulý týden jsme projednávali, některé výbory opakovaně, Národní plán obnovy a vyjadřovali jsme se k něčemu, aniž jsme měli k dispozici aktuální podklady, což považuji, pokud ne za nešťastné, tak minimálně za neobvyklé. Navíc z mého pohledu tento způsob projednávání a komunikace staví Senát do nedůstojné pozice partnera, na jehož názoru, kolegyně a kolegové, ani tak nezáleží.

V této souvislosti nerozumím, pane vicepremiére, úplně tomu, proč jste se obracel na pana předsedu Senátu, jeho prostřednictvím, na výbory s výzvou, abychom se Národním plánem obnovy zabývali za situace, kdy jsme k tomu vlastně neměli relevantní podklady. Oceňuji, že jsme poprvé večera večer nebo odpoledne dostali tabulku s reálnými alokacemi finančních prostředků, ale nezlobte se, den před projednáváním na plénu je to opravdu za minutu dvanáct.

Tato netransparentnost při projednávání a absence strategického plánu má logicky za následek, že, alespoň pro mě, ale konzultoval jsem to i s jinými kolegy v Senátu, na řadě míst připomíná Národní plán obnovy spíše soubor projektů, které se do něj dostaly, aniž mají valnou souvislost s obnovou po pandemické situaci.

Kolega Linhart tady také mluvil o tom, já to podepisuji, že MPO nedostatečně řeší prohlubování regionálních rozdílů. To podepisuji, byť jsem v uvozovkách bydlištěm Pražák. Také velmi málo se věnuje investicím do vysokokapacitní digitální infrastruktury. I toto už tady padlo. Stejně jako ostatní z toho mám spíše dojem, že se některá ministerstva pokusila včlenit do Národního plánu obnovy své již dříve naplánované projekty, a to víceméně bez ohledu na jejich soulad s prioritami Evropské komise. Nevím, jestli je tam stále to, co jsem na výboru označil za nejkřiklavější případ, tedy plán na zvýšení ponoru na vltavské vodní cestě. Ale nejen z toho příkladu, i z další části mám pocit, že velká část té tzv. obnovy bude proinvestována, už to tady padlo, takovým masivním litím betonu. Prosím, aby to sousloví litím betonu bylo bráno s jistou nadsázkou. Beton určitě pro řadu věcí potřebujeme, ale je to, obávám se, tak, že to, do čeho by peníze měly natéct, zejména může protéct mezi prsty.

Nyní pár slov k pilířům 3 a 5, tedy ke vzdělávání a vědě. Já už jsem tady něco z toho zmínil za výbor. Máte to také v usnesení. Musím říci, že v komponentě 3.1, což je inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace, a komponentě 3.2, tj. adaptace kapacity a zaměření školních programů, bude alokováno celkem 18 mld. Kč, což je i z mého pohledu dostačující. Já jsem rád, pane vicepremiére, že ministerstvo školství v komponentě 3.1 dostane dokonce o něco více. Navýšení rozpočtu z původních 6,8 na 10 mld.

Kolegyně, kolegové, tato částka půjde na digitalizaci stávajícího obsahu a formy vzdělávání, dále na zlepšení digitální a informační gramotnosti žáků, také na nákup techniky pro znevýhodněné žáky a na digitalizaci škol. Všichni dobře víme, že v rámci distanční výuky dochází k dalšímu prohlubování rozdílu mezi školami. Zároveň zde máme tisíce žáků, kteří jsou kvůli nedostatečnému technickému nebo internetovému připojení téměř vyloučeni ze vzdělávacího procesu. Komponentu 3.1 já považuji za naprosto klíčovou pro adaptaci škol i žáků na digitální výuku.

V komponentě 3.2 je plánováno posílení online kapacit ve výuce vysokých škol a celoživotního vzdělávání včetně dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Je tam také plánována podpora doučování žáků na základních školách a snižování bariér v přístupu k předškolnímu vzdělávání. Opět se jedná o velmi důležité investice. Zejména ty do zlepšení kvalifikovanosti učitelů. Budeme se o tom také asi bavit v jiném gardu na zítřejším projednávání novely zákona o pedagogických pracovnících.

Doufám, a to není na pana ministra Havlíčka, ale směrem na ministerstvo školství, že se tyto investice podaří provázat s prioritami, se strategií 2030+, zejména pokud jde o již zmíněné snižování regionálních a socioekonomických rozdílů mezi školami.

V pilíři 5, věnovaném výzkumu, vývoji a inovacím, je alokováno celkem 5 mld. na excelentní výzkum v oblasti veřejného zájmu ve zdravotnictví. Já za sebe mohu říci, že tato komponenta je již velmi podrobně rozpracována a je jen škoda, že se takto nemohu vyjádřit i o jiných částech MPO. Vím také, zúčastnil jsem se řady jednání, že je k realizaci připraven projekt Národního virologického centra. Byl by to projekt v gesci Akademie věd ČR, který by logicky doplnil distribuovanou infrastrukturu Institutu pro virologii a bakteriologii, kterou navrhuje ministerstvo školství. Myslím, že současná situace navíc ukázala akutní potřebu nezpochybnitelné národní autority v oblasti virových nákaz. Já doufám, že si i vláda je tohoto aspektu zmíněného projektu Národního virologického centra dobře vědoma a že se to promítne i do finální verze Národního plánu obnovy.

Tady opět konstatuji, že tam nefunguje bottom-up přístup. Nemohou se tady vědci sdružit a zakládat nějaké Národní virologické centrum. To je záležitost rozhodování seshora. Myslím, že vím, o čem mluvím jako bývalý předseda Akademie věd, která má jen 8500 zaměstnanců na rozdíl od 10 milionů obyvatel ČR. Ale jsou věci, které mohou vzniknout procesem odspodu nahoru. Ale jsou věci, které musí rozhodnout a přijít s nimi vedení.

Převážná část komponenty 5.1 je vzhledem k současné situaci logicky zaměřena na medicínu, konkrétně na oblasti virologie, nádorových onemocnění a kardiologie. To je nesporně velmi potřebné, ale důležitou roli ve zkoumání dopadů pandemické situace na společnost, ekonomiku či politiku budou hrát společenské vědy, které v Národním plánu obnovy zase tak moc prostoru nedostávají. Tak jak jsem to dělal na výboru, i tady bych apeloval na dostatečnou finanční podporu výzkumu v oblasti socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik, jakož i další plánované oblasti v rámci komponenty 5.1.

Pokud jsem ocenil promyšlenou přípravu komponenty 5.1, musím být daleko rezervovanější v případě komponenty 5.2, což je podpora výzkumu a vývoje v podnicích a zavádění inovací do podnikové praxe. Já jsem to vznesl i na výboru. Pan ministr mi korektně odpověděl, že do základního výzkumu nebo do excelentního jdou peníze i z jiných stran. O to mi teď nejde. Na komponentu 5.2 je alokováno celkem 7,5 mld. Kč, přičemž ale současná verze návrhu, aspoň ta, kterou jsem viděl, je z mého pohledu docela vágní. Hlavně nevidím tady žádný konkrétní vyhodnocovací rámec. Čili měření reálných dopadů této finanční alokace. O tom ostatně mluvil i Mikuláš Bek v rámci určitého kritického pohledu na celý Národní program obnovy. Chybějí kritéria vyhodnocovací nejen v komponentě 5.2, ale i jinde.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Co myslíte, že bude nyní s Ukrajinou?

Trump přeci dávno deklaroval, že pomoc Ukrajině omezí. Myslíte, že má Ukrajina bez USA šanci Putinovi vzdorovat? Že EU dokáže pomoc ze strany USA nahradit? Podle mě je toto začátek konce Ukrajiny-bohužel. PS: Myslíte, že se Trupmovi podaří konflikt ukončit, čímž se před volbami chvástal? A proč se o...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Skopeček (ODS): Emisní povolenky prostě považuju za pseudosocialismus

23:08 Skopeček (ODS): Emisní povolenky prostě považuju za pseudosocialismus

Projev na 119. schůzi Poslanecké sněmovny 22. listopadu 2024 k zákonu o podmínkách obchodování s pov…