Slyšeli jsme tady spoustu názorů. Paní senátorka Seitlová řekl, že bychom se jako senátoři měli povýšit do obecné roviny tohoto zákona. Ale já tvrdím, zaplaťpánbůh, že tady je spousta starostů, kteří dnes a denně zažívají to, co se na těch úřadech děje. Tady, prosím vás, není jeden jediný starosta, který by se bránil nějakým kontrolám. My žijeme v době – a včera s paní ministryní Šlechtovou jsme tady o tom dlouze debatovali, že existují duplicitní, multiplicitní kontroly na akce, na projekty, na různé oblasti.

Já jsem tady včera vyprávěl, jak mi přišlo pět nebo šest kontrol na jednu akci a dělali jedno a totéž. My žijeme v době, kde je přehršle zbytečných kontrol. A v té době chceme kontroly násobit. My jsme v situaci, kdy jsme vyseli záhon, vzešly rostlinky a my teď potřebujeme ten záhon protřídit, vytrhat. Ale my do něj sypeme další semínka.

Nikdo se tady ze starostů nebrání kontrolám, ale, prosím vás, musí to mít koncepci. A tohle koncepci nemá. To je jenom zase znásobování toho, že mi osmkrát za rok kontrola, která už je zbytečná, pracovně paralyzuje jeden z odborů úřadu. Já opravdu nemám nic proti kontrole, ano, veřejné prostředky se musí kontrolovat, ale, prosím vás, ty postupy musí mít koncepci. A tohle opravdu koncepci nemá. Bohužel, jedině z tohohle důvodu pro to nemohu zvednout ruku. Jinak proti NKÚ nemám vůbec nic. Dokonce bych řekl, že ten úřad má velkou autoritu v naší zemi, pracuje dobře, spolehlivě, ale celková koncepčnost těchto postupů a zákonů tady prostě chybí.