Vážený pane předsedající, paní ministryně, kolegyně, kolegové,

nejdříve bych chtěl reagovat na slova svého kolegy, pana zpravodaje senátora Jirsy. To hlasování dopadlo 6:3, to není úplně nejtěsnější schválení. To si myslím, že je vcelku výrazné schválení. Na zdravotním výboru dopadlo hlasování 2:2:1. Dva byli pro, dva proti a jeden se zdržel. Nicméně já si stále činím ambici přesvědčit vás o tom, že pozměňovací návrh, resp. část, která se týká pojištění dětí cizinců s dlouhodobým pobytem tak, jak ji schválil náš VZOB, je smysluplná a správná. Jsem si vědom toho, že materie je nová, protože skutečně měl kolega pravdu v tom, že problematiku pojištění do ní dostali poslanci pozměňovacím návrhem, že tam původně být neměla. Zákon je nosič úplně jiné úpravy, ale je tam a my se s tím musíme vypořádat.

Nejdřív bych vás rád uvedl do obrazu, jaký je současný stav, co se týče pojištění dětí cizinců. Pokud jde o děti cizinců s trvalým pobytem, tak ti jsou součástí veřejného zdravotního pojištění a pojištění za ně platí stát. Pokud jde o děti cizinců s dlouhodobým pobytem, a to jsou vesměs cizinci, kteří tu pracují, počínaje dělnickými profesemi a konče profesory na vysokých školách nebo vědci, kteří tu legálně pobývají a pracují, tak jejich děti nemají nárok na vstup do veřejného zdravotního pojištění. Oni se mohou pojistit pouze u komerčních pojišťoven a tam je ten problém, že když se nedejbože narodí takovému cizinci dítě, které má nějaký zdravotní problém, je handicapované, vážně nemocné, tak ho ta komerční zdravotní pojišťovna nepojistí. Je to komerční zdravotní pojišťovna, ona nemá povinnost pojistit. Ona si nacení takovou službu. A samozřejmě když ji naceňuje pro dítě, které je nemocné a je tu očekávatelné, že s ním budou zvýšené náklady na zdravotní péči, tak ho prostě nepojistí.

Co to způsobuje, tento stav? Způsobuje to asi tři negativa. Zaprvé když se do takové situace cizinec, který tady pracuje, dostane, tzn. že se mu narodí dítě s nějakým handicapem, on se musí vrátit domů, pokud tedy není extra movitý, že by si mohl platit zdravotní péči napřímo nemocnici, tak se musí vrátit domů nebo do jiné země, kde je pro něj systém pojištění příznivější. My o toho zaměstnance, o toho člověka, který tu pracoval, platil daně, tak my o něj přicházíme.

Zadruhé to způsobuje dluhy v nemocnicích, protože samozřejmě nemocnice akutní péči o děti poskytnou, ať jsou pojištěné, či nejsou. Samozřejmě musí tu akutní péči poskytnout. Ale pokud pak děti nejsou pojištěné, tak dluhy zůstávají na nemocnicích.