Vážený pane předsedo, paní poslankyně, kolegyně, kolegové.

Já se přiznám, že tato materie, tento materiál mi poměrně zamotal hlavu, dlouho jsem nad ním přemýšlel. Protože pan zpravodaj vám přednesl všechny návrhy, které jsou pro, tak já se vám pokusím ukázat také druhou stránku pohledu. Věci, které si myslím, že jsou proti tomuto návrhu.

Předestírám, že tentokrát na vás nebudu apelovat, abyste nějak hlasovali, ale mám potřebu odůvodnit své vlastní hlasování, příp. vám ukázat ještě druhou stránku věci, vlastní rozhodnutí potom nechám opravdu na vás, protože tato materie není jednoznačná, záleží, z jakého úhlu pohledu se na ni díváte, co při tom rozhodování preferujete za ty úhly pohledu. Jenom mi dovolte, protože ne všichni jste právníci, aspoň v krátkosti shrnout, ne shrnout, ale demonstrovat, o co tady jde, jaký je to zásah do soudních řízení a do soudního práva.

Asi všichni víte, že v běžném civilním řízení máte nalézací soud, pak máte odvolací soud, pak jsou nějaké mimořádné opravné prostředky v podobě dovolání nebo ústavní stížnosti. Takže občas se říká, že máme až třístupňovou soudní stolici, což je opravdu zbytečně moc. Ono to tak úplně není, protože ty mimořádné opravní prostředky se více a více omezují a kladou se jim další podmínky, ale máme tu dvouinstanční základní, prvoinstanční soud a odvolací soud.

Ale v případě správních žalob je to malinko jinak, protože tam je nalézací soud v podobě krajského soudu, nad ním jeden kontrolní soud v podobě kasační stížnosti, v podobě jediného Nejvyššího správního soudu. Takže je pravda, že veškerá odvolání ve správních řízeních se koncentrují na tom jednom soudu a zatěžují ho. O tom žádná diskuse není. Ale v těch správních řízeních máme jenom klasické dvoustupňové soudní řízení. Pokud omezíme možnost kasačních stížností, předestřeným způsobem, tak už zasahujeme do toho principu, že soudní řízení by mělo být dvoustupňové, nalézací soud, odvolací soud. Je to rozdíl oproti klasickým civilním soudním řízením, kde kdybychom zasáhli, a zasahujeme stále do té možnosti podávat dovolání, zasahujeme do té možnosti dávat mimořádný opravný prostředek, omezujeme ten třetí stupeň. Tady ve správním soudnictví omezujeme ten druhý stupeň, ten odvolací stupeň. To už je první pro mě zdvižený palec, myslím si, že všechna soudní řízení by měla být dvoustupňová, to znamená první rozhodnutí a možnost nějaké opravy, nějakého odvolání. To je první věc, která mi vadí, že tady se tak nestane.

Chci předestřít, že Nejvyšší správní soud považuji za jeden z nejlepších soudů, které v ČR máme. Opravdu jeho rozsudky je radost číst, to, že nám dává dohromady judikaturu ve složitých věcech, je perfektní věc. To, že to potom zejména státní správní orgány často nerespektují, dělají si z toho trhací kalendář, to je jiná věc, na jinou debatu, k tomu se teď nebudeme vracet. Ale každopádně je to jeden z nejlepších soudů, které máme. Já bych mu rád ulevil, ale nejsem si jist, že zvolená cesta je správná.

Bylo tu řečeno, že v podstatě se bavíme o principu, který už byl aplikován na azylová řízení, možná si vzpomenete, ti, co jste tu déle, že už tehdy jsem protestoval, už tehdy se mi to nelíbilo, ale prošlo to Ústavním soudem. Ústavní soud řekl minimálně to, že to není v rozporu s právem na spravedlivý proces, takže tuto kartu už nebudu vracet do hry, to respektuji, je to tak. Nicméně pořád z toho šťastný nejsem. Dovolím si připomenout nebo upozornit na jeden aspekt, který se také stane. On souvisí s tím azylovým, bylo to tady řečeno. Že když se zakázala kasační stížnosti, tak co dělali ti neúspěšní žadatelé, obraceli se na Ústavní soud. A to nám hrozí teď také. My sice odbřemeníme Nejvyšší správní soud, protože omezíme kasační stížnosti, ale tím pádem se otevírá těm neúspěšným žalobcům cesta k Ústavnímu soudu. Nestane se to, že jeden soud odbřemeníme a druhý, který je tedy mimořádně zavalen také, Ústavní soud naopak zavalíme... Je toto ta správná cesta? Že si jeden soud, jeden předseda soudu, pana Baxy si velmi vážím, ale on si prostě vylobboval odbřemenění svého soudu, ale může to být na úkor soudu jiného. To podle mě není správná cesta.