Ignorace slibů

Řada senátorek a senátorů se hlásila k podpoře protikorupčních doporučení Rekonstrukce státu. Jedním z těchto doporučení bylo také rozšíření působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu, a to mimo jiné na hospodaření měst a městských firem a také státních podniků a státem ovládaných společností. Páni senátoři Hampl, Kunčar, Kratochvíle a Štohl svůj slib nesplnili. Přesně čtyři hlasy včera chyběly pro schválení novely Ústavy.

Fóbie z duplicit

Hlavní obavy prezentované na plénu Senátu se týkaly duplicit při kontrolách. Je pochopitelně nepříjemné, když přijdou na nějakou obec dvě nebo více kontrol ročně. Ještě nepříjemnější ale je, když do ČEZu nebo jiné státem ovládané společnosti nebude moci přijít NKÚ vůbec. A to se zde dějí daleko podivnější věci. Například se z majetku státem ovládané společnosti poskytnou dary v roční výši 325 miliónů korun! Je to účelné, hospodárné? Nepochybně je to pro někoho efektivní. Kdo z darů profituje, se ale občan nedozví. Nedozví se to ani NKÚ. ČEZ odmítá judikát, že je povinným subjektem podle zákona o svobodném přístupu k informacím a zákon o registru smluv se na něj nevztahuje.

Kontrola finančního zdraví

Když se starší řidiči musí podrobit lékařským prohlídkám, má to preventivní charakter. Nikdo se nepozastavuje nad tím, že pacient musí podstoupit více kontrol. Málokterý oční lékař je současně kardiolog. Podobně kontrola finančního zdraví má podle mezinárodních standardů probíhat na principu „čtyř očí“. Třeba Evropská komise si vyhrazuje právo dělat kontrolu čerpání dotací nad rámec běžných kontrol.

Duplicitní funkce

Z určitého pohledu lze pochopit, že senátoři, kteří byli nebo jsou aktivní v komunální politice, hlasovali proti „duplicitní“ kontrole obcí. (za KDU-ČSL např. páni senátoři Šilar, Čunek nebo Juránek). Proč ale nevadí jiné duplicity? Proč nevadí, že senátor může být současně ředitelem státního podniku jako např. pan senátor Kratochvíle?

Duplicitní instituce

Jsem zvědavý, který ze senátorů přijde jako první s návrhem zrušit Nejvyšší soud nebo Nejvyšší správní soud. Mimořádné opravné prostředky jsou v soustavě soudnictví přece také duplicitní. A duplicitní je vlastně i soustava zákonodárná. Nezrušíme třeba Sněmovnu, ať je projednávání zákonů rychlejší? A proč by zákony v Senátu měly být projednávány ve více výborech? Nejsou všechny ty ústavní pojistky neefektivní?

Zdroj: L. Michálek