Děkuji za slovo, já ho nemám tak krásně připravený jako pan kolega Chaloupek, tak mi dovolte jenom takový neuspořádaný sled jednotlivých poznámek.

Když hovoříme o zákazu chovu, klecového chovu slepic, musíme ale připomínat, že ten zákaz je datován do roku 2027. Samozřejmě nevím, neměl jsem čas si ověřit, jestli to chovatelům vykompenzuje jejich výlohy za vylepšené klece. To by bylo dobré vědět. Možná, jestli pan ministr by nám to nemohl označit. V tom případě by se mohly připravit.

Samozřejmě je ušlechtilé omezovat se z dobrých důvodů, humanitárních důvodů v běžném podnikání, jako bychom šli příkladem. EU to dělá velmi často v oborech např. ochrany klimatu. Nejlepší je, když to udělají tedy všichni. V případě EU, protože je uzavřeným trhem, tak si myslím, že by to bylo správné, podporuji ten návrh usnesení, který k tomu vyzývá, aby se podobná regulace uplatnila i v ostatních členských zemích.

Tady zazněla slova, jako že v podstatě je nemravné, aby kvůli zisku se týrala zvířata, chovaná tedy k užitku potravinářskému, jednoduše řečeno. Ono to není jenom kvůli zisku. Uvědomme si, že je to taky kvůli omezování ceny. Každý by jistě mohl chovat zvířata pro potravinářské účely v exkluzivních podmínkách, kdyby pak dosáhl srovnatelné ceny. To je problém té konkurence, protože my když tady zakážeme tento „levný“ chov, tak se k nám dostanou levná vejce z jiných trhů, řekněme si upřímně, že klíčový parametr našich zákazníků, spotřebitelů je výše ceny. Čili těmi podmínkami chovu dosahují chovatelé nízké ceny, ke které je mimo jiné tlačí potravinářské řetězce, samozřejmě potom spotřebitel, který jim dává naprostou přednost, prioritu vůči čemukoli dalšímu. Tuto realitu je třeba si uvědomit, protože pak nelze jenom ukazovat prstem na ty chovatele, protože se takhle vytváří podmínky. Z toho důvodu v salámech není mnoho masa... Je-li tam vůbec nějaké. Lidé to nadšeně kupují v domnění, že si kupují uzenářské výrobky, ve skutečnosti tedy kupují strouhanku nebo sušené mléko. Možná i výchova spotřebitele by byla docela dobrá součást našeho pokroku v rovině kvalitativní.

Nevím, jestli jste někdy studovali, určitě se díváte na složení potravin. Když si koupíte šunku, o které člověk má pocit, že to je ten sval, ta kýta, který se akorát dusí, nebo případně udí, tam se dozvíte, že je tam 85 procent vepřové kýty... Já už to dlouho na žádném tom štítku nenašel, ale kdysi když jsem dočetl až do konce, tak tam byl poslední řádek, kde bylo napsáno, že je tam 8 procent svaloviny.

Ta kýta je totiž také kost, kloub, kůže a zkrátka jsme podváděni. Já si upřímně řečeno a neberte mě doslova, dnes pokládám potravinářství za jeden z nejvíce zločinných oborů, protože naprostá většina jeho kvality je postavena na podvodu, na umělých příchutích, na všelijakých přídavných chemických látkách, které vytvářejí chuť a vytvářejí dojem, že jíte něco jiného než ve skutečnosti v tom výrobku je. Tady bych prosil, abychom si uvědomili, že tlak na zisk je také z druhé strany toho spotřebitele, který chce být klamán. Pokud jde o podmínky chování různých druhů zvířat, viděl jsem kravín, kde byly ustájeny krávy, které v životě neviděly trávu a v životě neviděly modré nebe. Doufám, že takových případů už je čím dál tím méně. Nejsem si jist, nechám se poučit, jak je to s prasaty. Známe spoustu zvířátek z pohádek, že ano? Pasáček vepřů. To byla doba, kdy se chovala tato domácí zvířata v malých podmínkách, a i to prase se vyhánělo na pastvu. Viděl jsem vepříny, kde výběh nebyl anebo to byla jenom taková malá ploška ušlapaného bláta. Známy jsou případy, kdy i ty vepři se chovají v tak stísněných podmínkách, kde si navzájem ožírají oháňky a ubližují si, protože stres z malého prostoru i zvířata vede k jakémusi kanibalismu.

Předpokládám, že většina z vás ví, jakým způsobem se chovají husy na husí játra. Výborná francouzská lahůdka foie gras. Ty jsou skoro zavřeny do bedýnky, aby se nehýbaly a neplýtvaly energií, protože játra musí být dostatečně tučná a prorostlá. Přikrmování hus je známo i z našich samozřejmě tradičních domácích podmínek, kdy se huse cpou šišky do krku tak, aby tomu nemohly bránit přirozeným polykáním. Čili podívejme se na to trochu komplexněji. To týrání existuje i v mnoha jiných oborech. Nemusím snad připomínat, jak to vypadá na jatkách. Tam přivezete kdoví jakým humánním způsobem to zvíře a tlačíte ho do uličky, kde on už ví, co ho čeká. Slyší řev ostatních příslušníků stáda, který to provází, jejich masakrování, a samozřejmě i z atmosféry toho prostředí cítí, co ho čeká. Kromě jiného se to promítá do kvality masa, ale o humánním zacházení bych tady rozhodně nemluvil. Pokud zrušíme klece a já nejsem vůbec proti, abyste mi správně rozuměli, tak budou slepice chovány v halách, je to malý pokrok. Velký pokrok pro lidstvo, malý pokrok pro slepice s odpuštěním, protože tam si zase šlapou po zádech, nemají tam prostor a dochází tam ke stejným efektům stresového chování zvířat, které jsou ve stísněných podmínkách.