Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové.

Já se samozřejmě k tomuto návrhu musím vyjádřit a musím se vyjádřit zcela nesouhlasně s vyjádřením, že doprava lidí, kteří žijí v pobytových zařízeních sociálních služeb je nahodilá a není v tak velké četnosti jako u osob, které žijí mimo pobytová zařízení sociálních služeb.

A jde o to, jak budeme nahlížet na dopravu, která má být pravidelná a z jakých důvodů je lidem, kteří jsou v pobytových zařízeních sociálních služeb, odepírána anebo odnímána, nebo vůbec nepřiznávána - ta účelovost, prosím, která je i tady v těchto rozhodnutích (Ukazuje papíry.) mám tady přímo i od prvoinstančního stupně i od druhoinstančního stupně jednoznačně důvod, proč tedy není přiznán ten příspěvek na mobilitu lidem z pobytových zařízeních sociálních služeb, že se jedná o cesty do zaměstnání, do školy, nebo do zdravotnických zařízení ještě s tím požadavkem, že by měli dokládat ještě potvrzení, že v tom zdravotnickém zařízení byli, což je naprosto nereálné, protože zdravotnická zařízení to vydávat nebudou. A pokud by je vydali, tak navíc ještě oproti poplatku.

Nicméně důvod pro zamítání je přesně ten, o čem hovořila paní kolegyně poslankyně, že se jedná o rodinnou soudržnost. A teď naopak tady říkala, že někomu je to přiznáváno - cesty na hřbitov, za rodinnými příslušníky. A tady já mám černé na bílém, že to prostě přiznáváno není. A já se obávám, že tou metodikou to řešitelné není. Že každý úřad práce postupuje prostě jinak. Někde to přiznají, někde to nepřiznají. A těch přiznaných příspěvků na mobilitu lidem z pobytových zařízeních jsou v řádech desítek. A jenom v řádech stovek je mnoho pobytových zařízení sociálních služeb.

Takže já se moc přimlouvám k tomu, abyste se ztotožnili s doporučením výboru pro sociální politiku, který doporučuje tento náš senátní návrh schválit a moc vám děkuji.