Dobrý den, pane předsedající, pane ministře, vážené kolegyně, kolegové.

Já si myslím, že horní zákon v předložené podobě by rozhodně neměl odsud odejít a že řada pozměňováků má skutečně své opodstatnění. Bude pro ně hlasovat např. i můj předřečník, pan senátor Kos, s tím, že termín provázání prostředků z brzké na pozdější, kdy se mezi dvěma termíny vybírá, tak se nakonec stanoví ještě pozdější, úplně nejpozdější. To je nepřijatelné. Určitě pro ten pozměňovací návrh zvednu ruku, aby termín pro uložení vázaných prostředků byl dřívější.

Ale já se chci věnovat jiné věci, a to poplatkům za dobývání nerostů, které také řeší horní zákon, kdy poslední změna před několika lety vytvořila určitou disproporci v tom, jak se přerozdělují poplatky. Už to tady zmiňoval pan kolega Balatka. To, že z dobývání ropy, uhlí, ať hnědého či černého, hlubinnou těžbou nebo radioaktivních nerostů, 70 % zůstává obci, mně připadá velmi správné.

Chápu, že ta tehdejší změna toto neřešila, to navýšení bylo jenom u povrchové těžby. Ale potom to navýšení se mělo také rozdělit ve stejném poměru. Ale ono to navýšení znamenalo, že obcím zůstala stejná částka, navýšení šlo jenom státu. Kdyby to, co šlo státu, celé šlo aspoň na rekultivace, likvidace následků, ale tak tomu není... Tam z toho, co odejde státu, jenom 40 % se použije zpět na likvidaci škod. Zbytek zmizí ve státním rozpočtu. To je to, co se mi na té věci nelíbí.

Já si dovolím malý exkurz do historie. Už za Rakouska-Uherska kraje, o kterých hovoříme, tzn. Karlovarský kraj, bývalý Severočeský kraj, neboli Ústecký a Liberecký, plus severní Morava, ne v českých zemích, ale v celé monarchii to patřilo k nejrozvinutějším krajům, nejbohatší kraje to byly, nejúspěšnější kraje, nejvíc rozvinuté. Z té doby ještě dneska používáme nemocnice, požární zbrojnice atd. Někdy tedy bohužel.