Někdo je zděšen, protože se bojí o další osud demokracie v naší zemi. Někdo se naopak ptá, za jak dlouho se podaří demokracii přetvořit v systém, kde budou „vládnout“ lidé bez politiků (respektive jen za dozoru těch pár, kteří to s národem myslí opravdu dobře).

Ti, kteří si přejí demokracii, jejímž nejvyšším zákonem je Ústava a Listina základních lidských práv a svobod, jsou v rozpacích a hledí do budoucna s obavami. Nezačíná dneškem něco, co bude ve svém důsledku ohrožovat i všechny ty, kteří si to ve volbách ze strachu a vzteku vyřídili s „těmi nahoře“? Nevyřídili si to však ve své emoci především se svou vlastní budoucností a se svými potomky? I to ukáže čas.

Co se v letošních volbách opět potvrdilo, je skutečnost, že nečinnost poražených demokraticky orientovaných stran, které usilují o ukotvení naší země ve společenství západní civilizace, může vést k fatálním a nedohledným důsledkům. Neboť zápas o naši zemi skutečně začal. Na řadě bude boj o osobu prezidenta a vzápětí o Senát. Chtějí-li nás někteří politici vyvést z Evropské unie a z NATO, musí ovládnout Senát do té míry, aby bylo možné uskutečnit zásadní změny v Ústavě. A musí svou destruktivní protidemokratickou silou zasáhnout do krajských voleb a za čtyři roky posílit své postavení ve volbách sněmovních. A pak bychom na dobu svobody a demokracie zřejmě opravdu mohli opět jen vzpomínat. Nicméně po celou tu dobu mohou znevěrohodňovat ústavní principy naší liberální demokracie až ke zchřadnutí…

Proto nemůžeme čekat a musíme jednat. Občané i politické strany a hnutí, které jsou prodemokratické, proevropské a prozápadní, musí odložit své pýchy a předsudky, spálit v ohni očištění vše, co je rozděluje, a provazovat osnovy spojení. Nejen spojenectví. Musí odložit ješitnosti z opuštění starých názvů, erbů a fanglí a vysvětlit ve svých společenstvích, že je nutné spolupracovat na díle společném. A s touto odvahou musí začít strany nyní malé, kterým v sobotu odpoledne zvonila hrana, ale dostaly ještě jednu šanci. A my, občané, kteří chceme žít v demokratické zemi postavené na hodnotách západní civilizace, s nimi.

KDU-ČSL, TOP 09, STAN – nyní leží odpovědnost na těchto „hobitech“ v zápase o naši Středozemi. Dokáží-li tyto strany vytvořit společné dílo propojení se ve jménu budoucí svobody a demokracie, jistě se přidají prodemokratické strany nyní větší a úspěšnější. Pokud to nedokáží, pocítíme důsledky všichni.

Prosím, spojme se a vytvořme společnou sílu, která udrží naši zemi v nalezeném prostoru demokracie, svobody a vlády práva. Hrana nám zvonit nepřestala, jen se na čas odmlčela.

Mgr. Jiří Šesták Ph.D.

Zdroj: senat.cz