Děkuji, pane předsedo,

paní ministryně taky uvedla, že původně zákon měl být ústavní, on měl být vlastně zákon, který teď platí, prováděcím zákonem zákona o rozpočtové odpovědnosti, že tehdy v minulém období jsme papežštější než papež. Já rozumím steskům paní ministryně, že jí nevyhovuje fiskální pravidlo, a také si dobře pamatuji, že tento zákon byl více než standardně projednáván v Poslanecké sněmovně, již ve druhém čtení předseda rozpočtového výboru ve sněmovně načetl 41 pozměňovacích návrhů, považte, takový případ jsem nikdy nezažil za 10 let nebo více než 10 let, co jsem byl v Poslanecké sněmovně. Ale zase taky musím říct, ten stesk je nyní na místě, že to byly pozměňovací návrhy, které připravilo ministerstvo financí, ministrem financí tehdy nebyla paní doktorka Alena Schillerová, ale byl to dnešní předseda vlády, pan ministr Andrej Babiš. Jenom abychom si to zrekapitulovali.

O čem je tady veden spor, i s Národní rozpočtovou radou? Jestli ta stávající dikce zákona, která samozřejmě neumožňuje vládě vyhazovat jaksi bezbřeze peníze, navyšovat výdaje, jestli je možné v rámci opatření, které je potřeba stimulovat, fiskálně stimulovat ekonomiku, zda je možné udělat v rámci toho platného zákona či nikoli. Máme tady dva názory. Názor ministryně financí, resp. současné vlády, že to možné není. To je názor, který samozřejmě je logický, protože každému členovi vlády nebo ministru financí spíš vyhovuje, když si vytvoří větší prostor, pak je zde názor Národní rozpočtové rady, určitě se k tomu vyjádří paní předsedkyně, která tvrdí, že současná dikce zákona má zabudovány různé instituty, jsou to ta přechodná či jednorázová opatření, nebo i tzv. úniková klauzule, já to nechci rozebírat, je to hodně složité, která umožňuje vládě skutečně provést nezbytná opatření na podporu ekonomiky v této těžké krizi, do které jsme se dostali.

Aniž by se musel měnit zákon, který tak složitě byl projednáván a složitě byl schvalován. Protože každá novela zákona tohoto typu potom vede k úvaze, proč takový zákon máme, když nám při první příležitosti nevyhovuje, když nastane, byť možná krize, která tady nebyla, ale bylo opakováno tehdy ve sněmovně, a tak je ten zákon postaven, že ten zákon není postaven pouze pro léta ekonomického růstu, dokonce ani pro léta cyklického ekonomického propadu, ale pamatuje i na mimořádné situace, jako jsou třeba výdaje, které teď vláda poskytuje v rámci stavu nouze, plus dalších opatření.

O tom je ten spor. My jsme probírali tuto věc velmi podrobně na hospodářském výboru, kde byla přítomna paní ministryně financí i další kolegové z ministerstva financí a také předsedkyně Národní rozpočtové rady. Ta z toho důvodu, že Národní rozpočtová rada dohlíží podle zákona na dodržování těch fiskálních pravidel, dohlíží na hospodaření veřejných institucí. To znamená, je první, která by se k takovému návrhu změny toho zákona měla vyjádřit. To, že nebyl vůbec ten návrh jaksi na zvýšení toho strukturálního salda až na 4 %, víceméně rozvolnění fiskálních pravidel na dalších 7 let, vůbec komunikován a konzultován s Národní rozpočtovou radou, považuji za obrovskou chybu a obrovský nedostatek, nevím, proč tomu tak bylo, jestli tady byl nedostatek času, nedostatek vůle nebo obava z jiného názoru Národní rozpočtové rady. Ale považuji to v každém případě za neseriózní a za chybné.

Pokud se týká jednání ve sněmovně, tak návrh zákona, ta novela vzbudila velké kontroverze, žádný zákon, který je teď projednáván ve stavu legislativní nouze, nebyl projednáván s takovým napětím, neměl tak těsné hlasovací výsledky jako tento návrh novely zákona o rozpočtové odpovědnosti, ani se nedivím. Návrh na zamítnutí těsně neprošel, nakonec byl tento návrh zákona schválen, tuším, 51 hlasy, když bylo zapotřebí 47 hlasů, to znamená o 4 hlasy bylo víc, než bylo zapotřebí. Diskuse byla dlouhá, emotivní, já věřím, že my budeme diskutovat věcně, já skutečně a výbor po prostudování všech názorů, ať už ministerstva financí nebo na druhé straně Národní rozpočtové rady, neshledal důvod pro to, aby to, co jsme těžce probojovávali společně, před několika lety, aby tady byla jasná fiskální pravidla, která neumožňují žádné vládě rozhazovat bezbřehým způsobem peníze, abychom teď měnili, protože se nám to, nebo vládě se to aktuálně hodí. I z tohoto důvodu výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu navrhuje zamítnout tento návrh zákona.