Senátor Vystrčil: Co dělalo ministerstvo vnitra, když vidělo návrh změn volebního zákona?

24.08.2016 13:52 | Zprávy

Projev na 27. Schůzi Senátu dne 24. 8. 2016

Senátor Vystrčil: Co dělalo ministerstvo vnitra, když vidělo návrh změn volebního zákona?
Foto: archiv senátora
Popisek: senátor a místopředseda ODS Miloš Vystrčil

Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové.

Volební zákon a omezení volebních výdajů je moje oblíbené téma, protože jsem tady kdysi, když jsem k tomu vystupoval, vykládal o kvadratuře kruhu a dalších problémech, které se lidstvo snažilo řešit a poté zjistilo, že to nejde.

Já teď k tomu navážu ještě jednu věc, která je podle mě také hodně důležitá, a to je, jak nahlížíme na poctivé a nepoctivé. Obecně to je tak, že ten, kdo je poctivý, tak vždycky, když se přijme nějaký zákon, tak se ho snaží dodržovat. A čím více přijímáme zákonů, tím víc toho musí dodržovat, tím více musí vyplňovat papírů a tím méně času má na poctivou práci. A ten nepoctivý, když vidí ten zákon a další zákon a další zákon, tak vždycky hledá nějakou díru, respektive nějakou možnost, jak to obejít. A pokud ji nalezne, tak protože je nepoctivý, tak ji použije.

Takže výsledkem může být, jako se např. stalo v jiném případě, kdy jsme byli vyzýváni k tomu, abychom řekli dopředu, že budeme souhlasit s nějakými jedenácti zákony, které budou předloženy ve sněmovně a potom v Senátu, že ti nepoctiví to s lehkým srdcem podepsali. Protože co by nepodepsali cokoliv, co jim může přinést nějaké body. Protože všichni je budou chválit, jak jsou poctiví a chtějí prosazovat ty dobré zákony. A ti poctiví to nepodepsali, protože přece řekli: „My nemůžeme podepsat něco, co jsme nikdy neviděli, co nevíme, jak vypadá."

Já to tady říkám proto, že mám trošku pocit, že zejména z důvodů toho, jakým způsobem byl zákon připravován a jak je nekvalitní, se tady dostáváme do podobné situace. Já potom o tom konkrétně budu za chvilku hovořit.

Ještě maličko k té historii. Když jsme ten zákon projednávali na výboru, tak tam seděli zástupci ministerstva vnitra v čele s panem náměstkem Mlsnou. A jak tady už popisoval pan kolega Martínek a paní kolegyně Wagnerová, tak tam byli zástupci Ministerstva vnitra, kteří přišli s pozměňovacím návrhem. A s tím návrhem přišli proto, abychom ho přijali. Neboť pokud bychom ho nepřijali, tak zákon v té podobě, jak přišel z Poslanecké sněmovny, by byl neaplikovatelný. Byl to legislativní zmetek, který se nedal využít. A Ministerstvo vnitra, respektive jeho zástupci říkali, že tomu nemohli zabránit, protože se to stalo až na poslední chvíli při jednání na plénu Poslanecké sněmovny.

Já jsem se po té schůzi díval do jednání Poslanecké sněmovny a zjistil jsem, že ten návrh takhle špatný a takhle zmetkovitý nebyl předložen až na plénu Poslanecké sněmovny, ale v různých jiných podobách se už vyskytoval v návrzích ústavně-právního výboru, byl projednáván ve výborech.

Takže moje první otázka na pana ministra, který není přítomen, co tedy dělalo Ministerstvo vnitra, když vidělo ten návrh změn toho zákona v Poslanecké sněmovně ve výboru? Proč se na to nepodívalo a nezjistilo, že tam vznikají problémy, které potom způsobí jeho neaplikovatelnost? Nebylo to náhodou proto, že vůbec někdo nechtěl, aby byl přijat? Není to tady celé jedno velké divadlo?

To znamená, není to pravda, že ty věci vznikaly v Poslanecké sněmovně až na plénu na poslední chvíli. Nehledě na to, že v Poslanecké sněmovně existuje elektronická evidence pozměňovacích návrhů, ty jsou dostupné, a Ministerstvo vnitra mohlo reagovat ještě na plénu v Poslanecké sněmovně. Nic takového se nestalo a máme to tady my s těmi pozměňovacími návrhy. Takže to je můj komentář číslo 1 k té historii a k tomu, jak tato vláda odvádí úžasně kvalitní a dobrou práci, jak její poslanci podávají pozměňovací návrhy, které jsou v souladu s tím, co si přeje jejich vláda, a tak dále, atd. Hrůza, hrůza, hrůza.

Teď k tomu zákona. První věc, kterou si vždycky říkáme – ten zákon by měl být psán tak, aby tomu lidé rozuměli. Přesto v okamžiku, kdy se bavíme o tom a o takzvaných třetích registrovaných osobách, tak z důvodů, které mi nikdo nevysvětlil, akorát to vždycky umně obhájil, je, že se říká, že třetí osoba se může účastnit volební kampaně s vědomím kandidujícího subjektu, nebo bez vědomí kandidujícího subjektu. My všichni, co jsme v zastupitelstvech, víme, že když něco bereme na vědomí, tak to ještě neznamená, že s tím souhlasíme. Takto je i obecné vnímání významu slova „vzít na vědomí“. Přesto zákonodárce místo toho, aby tam napsal „s vědomím“, aby tam napsal „se souhlasem“ a „bez souhlasu“, tak tam napsal „s vědomím“ a „bez vědomí“. Aby to bylo komplikovanější. A teď složitě bude vysvětlovat všem, že „s vědomím“ v tomto zákoně znamená „se souhlasem“, přátelé. A „bez vědomí“ v tomto zákoně znamená „bez souhlasu“.

Nikde jinde tomu tak není. V tomto zákoně tomu tak je, protože ten zákonodárce, kdo připravoval ten zákon, to považoval za správné, neboť je potřeba, aby ten zákon nebyl na první pohled a na první přečtení srozumitelný. Jinými slovy, abychom tomu dobře rozuměli, pokud vám, jako kandidujícímu subjektu, někdo napíše datovou schránkou, že bude dělat negativní kampaň proti vám, tak přesto jste to nevzali na vědomí. Vy jste to přečetli, ale nevzali jste to na vědomí z hlediska tohoto zákona. Vy s tím samozřejmě nebudete souhlasit, tu kampaň nedělá s vaším vědomím, protože bude dělat negativní kampaň. A byli byste blázni, kdybyste říkali, že jste to vzali na vědomí. A tady to tak bude. Prostě ten zákon to tak říká. Vidím, že tady na mě někteří už kývají, tak si to potom rád poslechnu.

Takže když se s tím smířím a řeknu, že „s vědomím“ je „se souhlasem“ a „bez vědomí“ je „bez souhlasu“ a půjdu dál, tak se dostávám k registrovaným třetím osobám. Tady je to taky velmi zajímavé, protože podle toho zákona, pokud tomu dobře rozumím, se registrovanou třetí osobou může stát pouze třetí osoba, která se chce účastnit volební kampaně „bez vědomí“ kandidujícího subjektu. To znamená, pouze ten, kdo se chce účastnit volební kampaně „bez vědomí“ kandidujícího subjektu, tak se může stát třetí registrovanou osobou. Nikdo jiný ne. Pokud děláte účetnictví volební kampaně „s vědomím“, tak nemůžete být třetí registrovanou osobou. To je hodně důležité, proto to opakuji.

A první můj dotaz je, jestli registrovaná třetí osoba je třetí osobou? Jestli registrovaná osoba spadá mezi třetí osoby, mezi obecný pojem třetí osoby spadá i registrovaná třetí osoba. Jestli taky patří mezi třetí osoby. Podle mého názoru by patřit měla. A teď se dostáváme k tomu, co chce pan senátor Martínek, vlastně ne on, ale Ministerstvo vnitra opravit. A týká se to § 16c. Ten § 16c říká, že „do částky, do limitů té volební kampaně podle odstavce 2 se započítávají částky, které kandidující politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejich kandidát a nebo nezávislý kandidát uhradili nebo mají uhradit. Včetně částek, které“ – a v tom stávajícím znění je: „uhradily nebo se za ně zavázaly uhradit třetí osoby“.

A jeden z možných výkladů byl takový, že v tomto případě mezi třetí osoby by mohly patřit i registrované třetí osoby. A registrovaná třetí osoba se účastní volební kampaně bez vědomí kandidujícího subjektu. A kdyby se do té kampaně zapojila, tak by vlastně ubírala peníze z toho limitu, který má ten kandidující subjekt na svoji kampaň. A každá registrovaná třetí osoba, např. ve volbách do Poslanecké sněmovny, může utratit na pozitivní nebo negativní kampaň 1,8 milionu Kč. To znamená, když jich bude třeba dvacet, tak je to 36 milionů Kč.

A na celou kampaň do Poslanecké sněmovny má ten kandidující subjekt 90 milionů, takže potom by se mohlo stát, že z těch 90 milionů 36 milionů odčerpá 20 registrovaných třetích osob, které dělají kampaň bez vědomí kandidujícího subjektu a můžou ji dělat negativní. To je riziko, kde dle mého názoru je v tom zákoně dneska obsaženo. Bylo by vlastně umožněno negativní kampani snižovat limit na volby kandidujícímu subjektu. Když to zjednoduším.

Pokud tento výklad není správný – ale zdá se, že správný bude, neboť Ministerstvo vnitra navrhuje doplnit, které s vědomím kandidujícího subjektu, tzn. chce tam doplnit – a to je obsaženo v tom pozměňovacím návrhu, který tady bude asi v podrobné rozpravě přednesen panem senátorem Martínkem, respektive ústavně-právním výborem atd., nebo výborem pro územní rozvoj, tak tam chce doplnit, aby do kampaně a do nákladů na kampaň byly započítány pouze výdaje – a teď dávejte prosím pozor, je to důležité –, které jsou vydávány „s vědomím kandidujícího subjektu“. Ale pokud ten návrh, který pan senátor Martínek, respektive Ministerstvo vnitra, přijmeme, že to může být jenom s vědomím kandidujícího subjektu, tak se může stát jiná věc, která je stejně nebezpečná. A to je ta, že registrovaná třetí osoba se účastní kampaně bez vědomí kandidujícího subjektu a bude ji dělat pozitivně. Bude ji dělat pozitivně. V tom okamžiku těch 36 milionů korun, které by registrované třetí osoby vynaložily na tu kampaň ve prospěch toho kandidujícího subjektu bez jeho vědomí by zvýšily limit na tu kampaň z 90 milionů na 126 milionů.

Takže to nemá řešení, protože ten zákon je – omlouvám se všem – blbě. To není dobře uděláno, to bylo šito horkou jehlou, někdo se nad tím nezamyslel a to nemá řešení. To je, jako kdyby chtěli po holiči, který stříhá vlasy, aby ostříhal všechny, co sami sebe nestříhají. Takže když se nestříhal, tak se měl ostříhat, protože sám sebe nestříhá. Když se začalo stříhat, tak se stříhal, čili neměl sám sebe stříhat. Čili to je tady stejné. Registrovaná třetí osoba buď může dělat kampaň, buď budou započítány její výdaje do nákladů, v tom okamžiku může dělat negativní kampaň, snižuje limit. A nebo se nezapočítávají do nákladů, v tom okamžiku může dělat pozitivní kampaň a zvyšuje limit. A tak jsme v tom zákoně, tak to tam vypadá, takhle to je.

A my se teď budeme bavit o tom, jak z toho ven, nebo někdo vysvětlí, že to tak není. Takže tolik ode mě k těm věcem. Já, když jsem si to představoval, tak se mi zdá, jako kdyby ten pozměňovací návrh PS je podobný tomu, jako by byl hasič a teď chce uhasit nějaký doutnající oheň. A teď by měl hadici a spletlo se to a připojil by tu hadici k cisterně s petrolejem. Takže něco takového mi připadá, že se stalo. A to podle mě není dobře. Na druhé straně, protože je potřeba dělat nějaké čárky a protože vždycky je potřeba přijímat nějaká opatření a protože ten mainstream říká, že takhle to je správně, že to je potřeba udělat, tak nakonec stejně to dopadne tak, že nějaké omezení uděláme a řekneme, jo, takhle to je správně, aspoň něco, sic to není dokonalé. Ale když takhle těmi nedokonalostmi budeme prošpikovávat náš právní řád, tak to dopadne tak, že potom ti poctiví se zblázní a jediný, kdo na tom bude vydělávat, jsou ti nepoctiví.

Děkuji za pozornost.

Tento článek je staršího data a je dostupný pouze pro předplatitele. Předplatné můžete vyzkoušet zdarma, nebo zakoupit, zde:

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

PhDr. Olga Richterová byl položen dotaz

Kmotři

Jestli ODS podle vás řídí kmotři, jak vysvětlíte, že jste s nimi spolupracovali a evidentně vám to dosud nevadilo?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Bělica (ANO): Servilní politika Fialovy vlády na Evropskou unii moc nezabírá

22:28 Bělica (ANO): Servilní politika Fialovy vlády na Evropskou unii moc nezabírá

Projev na 114. schůzi Poslanecké sněmovny 1. října 2024 k důsledkům povodní a prohloubení státního d…