Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové. Já také na konci toho svého vystoupení přednesu a zdůvodním pozměňovací návrhy k návrhu usnesení, které jinak podporuji. Ale na úvod si tedy dovolím prostřednictvím pana předsedajícího, pane kolego Dušku, děkuji za zhodnocení, na druhé upozorňuji, že tento strom má cenu zhruba 400 mld. Kč. Moc dalších jich už v lese není.

Teď k tomu, co tady chci říci. Jednak chci poděkovat našemu výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, za to, že se takto intenzivně tou situací zabývají, protože já ji považuji za mimořádně závažnou. Osobně se přiznám, že jsem před nedávnem napsal panu premiérovi dopis, ve kterém jsem ho žádal, aby už urychleně byl vypsán tendr na výstavbu jaderného bloku Dukovany, s tím, že jsem byl velmi naivní, protože jsem měl na mysli, že samozřejmě ten tendr bude vypsán pro tři firmy z bloku, který reprezentuje svobodnou společnost nebo svobodnou část tohoto světa, kde fungují normální demokratické principy.

Velmi jsem se mýlil a omlouvám se za to, že jsem neviděl, že dnes je tady evidentní snaha, abychom šli když ne čínskou, tak aspoň ruskou cestou. Celou tu debatu, kterou tady vedeme a kde se bavíme o tom, co je a co není nebezpečné, ještě vnímám daleko šířeji. Dnes při rozhodování o tom, kdo se bude moci ucházet o největší zakázku v historii ČR, také rozhodujeme o tom, do které části světa chceme patřit. Jestli chceme patřit do té svobodné části světa, kde všechno není ideální, ale my to můžeme rozhodovat, jak to celé bude, tím, že chodíme k volbám a hlasujeme a následně podle toho, jak hlasujeme, tak to také tak vypadá, nebo je to tak, že to nemáme v rukou a chceme jít do toho světa, kde lidé nemají možnost to, jak to bude, ovlivnit, a kde je totalita a nesvoboda. Tak to je a o tom dnes rozhodujeme. Pokud to někomu není jasné, jak absurdní je dnes ta debata, tak my tady všichni si to pamatujeme. Byly doby, kdy existovala tzv. Varšavská smlouva, a v té době, ve Varšavské smlouvě byly soustředěny země socialistického bloku v čele se Sovětským svazem. A v té době jsme také budovali jadernou energetiku a když si představím, že by v té době např. v České socialistické republice jsme chtěli postavit jadernou elektrárnu s pomocí USA, třeba tím, že by to stavěla firma Westinghouse, tak je to naprostý nesmysl. Je to věc, která by nikdy nikoho nenapadla, protože to nebylo možné, to byl jiný svět a byl vnímán jako svět nebezpečný. A dnes najednou jsme součástí demokratického světa a říkáme, že je možné, aby nám někdo ze zemí a teď prosím si to uvědomme – ze zemí, kde EU a my jsme její součástí, říká, že někteří lidé jsou nežádoucí, že je dobré, abychom třeba i uplatnili sankce na některé typy chování a jednání. Říkáme, že je možné, aby došlo ke stavbě zásadní stavby, která když ji postaví, tak budeme přivázáni, svázáni, upoutáni, propojeni s tímto světem na desítky let. A to přece není normální a takto se přece nemůžeme chovat, protože ta bezpečnostní rizika s tím spojená jsou obrovská. Proto velmi prosím, abychom dnes podpořili to usnesení, abychom si to uvědomili a zejména, aby si to uvědomili naši vládní představitelé. Protože tím, že se nechováme jednoznačně, tím, že neříkáme jednoznačně, kam patříme, tak sami sebe znevěrohodňujeme, sami sebe stavíme do pozice, že nevíme, kam patříme, a to je to nejhorší, co nás může potkat. Pak si nás nebude vážit vůbec nikdo a budeme vnímáni jako slabí a nespolehliví partneři, a to je věc a situace, do které bychom se neměli a do které se nesmíme dostat, a já věřím, že si to naše vláda uvědomí a že dá na varování, upozornění a doporučení všech našich bezpečnostních expertů, na stanovisko ministerstva vnitra, ministerstva zahraničních věcí, NÚKIB a všechny informační služby. Všichni se vyjadřují jednoznačně a přesto my pokračujeme v takové nějaké nečitelné cestě v nějakém lavírování, ze kterého nemůže nic dobrého vzejít. Tolik ode mě vyjádření k tomu, o čem se tady dnes bavíme a nemluvím ani o terawatthodinách ani o dalších věcech, které s tím samozřejmě souvisí.

A nyní ještě k návrhu na změnu usnesení. První věc, která v mém pozměňovacím návrhu je, že navrhuji, aby v bodě III. úvodní slova „požaduje po vládě“ byla nahrazena slovy „vyzývá vládu“, protože bychom neměli nic žádat, a já sám přiznávám, že jsem původně doporučoval text „požaduje“, ale pak jsem dospěl k názoru, že bychom spíše měli vyzývat a ne požadovat, neboť vláda je odpovědná sněmovně a nikoliv Senátu. Druhá věc je vložení věty nebo části věty „před zahájením výběru dodavatele nového jaderného bloku Dukovany formou projednání na schůzi Senátu“ v podobě samostatného bodu „za účasti premiéra odpovědných ministrů a případně dalších osob“ – tuto větu nebo část věty vložit před bod III., 3., tím by věta pokračovala slovem „doložila“. Jinými slovy navrhuji, abychom vyzvali vládu, aby předtím, než vypíše výběrové řízení na dodavatele nového jaderného bloku Dukovany, přišla do Senátu v zastoupení panem premiérem a odpovědnými ministry a případně dalšími osobami, jako jsou třeba i představitelé bezpečnostních složek, a doložila nám, že do finální podoby toho materiálu, který bude poskytnut v rámci výběrového řízení, byly zapracovány všechny bezpečnostní parametry atd., jak je to napsáno v návrhu usnesení, které tady přečetl pan kolega, pan I. místopředseda Růžička. Takže tolik ode mě. Děkuji za pozornost.