Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, vážený pane ministře.

Ten zákon má ještě, aspoň v mé mysli, jeden neoficiální název. A to je zákon o systémovém dohánění elektronizace elektronizovaného zdravotnictví. On už tady mohl být dávno a je vidět, že informační virus některé věci urychlil. Já si vážím toho, že ten zákon vznikl a byl jsem velice proti tomu i na výboru, aby se snad třeba z vůle Lékařské komory nebo koho protahovalo a říkalo, že se to nestihne za pět let, ale za deset let, protože to už budou zase lítat úplně jiné drony a budeme zase o kus dál.

Jen bych chtěl ujistit, že jednotlivé úseky našich sedmi druhů zdravotnictví elektronizováno je. Už jsem tady několikrát říkal, že si nelze nechat vyšetřit ani moč, aniž byste hrubě sáhli do elektronických systémů.

Takže zdravotnictví v principu zdola elektronizováno je. Je vcelku zajímavé, že k tomu ještě musíme skladovat všechny ty papíry, protože utajit potom v elektronických sítích před hackery můžeme cokoliv. Hackeři mají zájem o jiné věci. Můžeme to utajit, ale to, že sestřička ve výtahu potom rozsype chorobopis a my to tam donášíme už, na toto jsou příklady ze života.

Takže já se ani tak nebojím utajování těch dat, protože když jsme ještě před pár lety zjišťovali, kolik za posledních čtyřicet let proběhlo zneužití medicínských dat, které by byly ve veřejnosti známy, tak až tak moc ne. Ono je to těžké. Např. u Žaloudíka lze říct, tak zneužívejte. Kdo chce vědět, jakou měl včera glykemii, tak samozřejmě nepůjde do centrálních registrů a na ministerstvo zdravotnictví, ale najde si to ve špitále přes někoho známého, protože je v nemocničním systému. A nemocniční systémy má každý špitál trošku jiné. Ty se nikdy nezesynchronizovaly.

Takže už tam je první věc. Já rozumím té integraci, rozumím těm registrům, rozumím tomu, že není špatné spočítat zdravotníky v České republice. Protože když byla krize se zdravotníky, tak ze tří různých zdrojů zjišťoval tenkrát myslím ministr Heger, kolik vlastně máme porodníků, a nemohli se dopočítat. Tak to je určitě dobře vědět, kolik je koho v armádě, tak i v tom zdravotnictví.

Ale já bych ten proces nezastavoval, ani bych nedoufal... Já budu pro to doprovodné usnesení. Já jsem pro cokoliv, co prospěje státu, ale myslím si, že k 30. 9. ministerstvo určitě zprávu zpracuje, ale nemyslím si, že tam bude podchyceno všechno to, na co bych se potom případně chtěl zeptat. Takže i o tom Žaloudíkovi se dozví víc, když budou chtít vědět. Jestli mu byla diagnostikována persenilní demence, tak na to lze také jinak než přes centrální registry. A notabene, když se bude chtít zjistit, jestli je očkovaný nebo ne, tak to umí každá asistentka na letišti v současné době. Protože si najde QR kód a ví hned všechno. Už se nedozví, proti čemu jinému jsem očkován a jestli jsem třeba prodělal nějaké venerické infekční onemocnění a jestli jsem očkován proti hepatitidě B. Ten život je mnohem složitější.