Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Tento zákon se dvojtématizoval. Slibuji, že budu mluvit k tomu druhému tématu, k tomu prvnímu jen tolik ke kvótám, že si myslím, že v otevřeném světě by to byl příliš troufale romantický nápad, který neustojíme. Protože jsme v současné době v uzavřeném světě, tak se o to mnozí pokouší, a nepochybně je cílem fertilizace, což je oplodňování zejména dotacemi.

Ale každopádně si myslím, že když spějeme k tomu světlu, k té Evropě regionů někdy pro naše prapravnoučata, tak si myslím, že to není namístě a já určitě pro kvóty nebudu, ale to bude jedna jedna osmdesátina tady tohoto vyjádření.

Ale k tomu druhému. Tady mám pocit neuvěřitelné zrady na vlastním mateřském výboru a neúcty ke všem úžasným lidem počínaje panem kolegou Kantorem a všemi dalšími, kteří se vyjádřili, že by tedy chtěli, kdyby zůstalo vše při starém, a zase chodily takové ty dvojkontroly a trojkontroly, a že by se tak v nerozborné jednotě účastnil na všem jednak Státní zemědělská a potravinářská inspekce a jednak Krajská hygienická služba. A to musím říct, zdržel jsem se, ale tady budu asi tedy proti tomuto pozměňovacímu návrhu, protože je to v zájmu hygienických služeb. Tady zazněla velmi troufalá hypotéza, ale velmi odvážná hypotéza, skutečně mě překvapila po těch 10 letech spolupráce ministerstev, o součinnosti, ano? To je skutečně hypotéza na úrovni toho, že když vyměníte roušku a místo toho dáte respirátor, tak že virus bude mizet. To jsou velmi silné hypotézy. A také víme, že se 20 let nesešly 100 metrů od sebe ministerstvo zdravotnictví a ministerstvo práce a sociálních věcí, mají to v tom metru ve věci zdravotně-sociálních služeb, víme, že univerzitní nemocnice se nepodařilo řešit mezi školstvím a zdravotnictvím, ale tam je vysvětlení, že mezitím je řeka, což je pochopitelně náročnější. A tak já vůbec nemám žádné iluze, ale ani sebemenší iluze, že by se podařilo kdykoliv v budoucnu dosáhnout tomu, aby ministerstvo třeba zemědělství, kde poměry neznám, tam jsou lidé určitě úžasně vstřícní a mnoharozměrní, bylo schopno domlouvat s ministerstvem zdravotnictví tak nicotné věci, jako je koordinace dvou celků v rámci jedné činnosti. Ale vycházím z jakýchsi obav a péče o hygienické služby. Ono to rozbití začalo už za památného bakaláře Šnajdra, který potom prasečí chřipky nám vysvětloval v televizi, jako teď vysvětlují zase další Šnajdrové, a šlo to až k tomu, že jsme si trošku rozbily tu hygienickou službu, nemáme tam lidi, máme tam něco kolem 70 hygieniků, ale pozor, část z nich jsou inženýři, což je bezvadné, inženýr může být mnohem dokonalejší v těch věcech. Jsou tam magistři, nejsou to jenom MUDr., ale pak jaksi chybí ten argument, že to musí mít v rukách ti lékaři všichni. Navíc máme z atestovaných hygieniků, už jsem se přesvědčoval, že ročně atestují jeden až dva, a to ten dva byl v závorce. Takže tam nemáme žádný nárůst. Víme, že se říká, jak se nestíhá to či ono, a jsem zcela přesvědčen, že po COVIDu-19 přijde řada dalších virů, protože vstupujeme do viruvěku, a je to tak úžasně regulační nástroj, že škoda toho nevyužít.

Hygienická služba bude mít mnoho, mnoho práce a nejsem si tak úplně jist, jsem přesvědčen o tom, že mají chodit do školských stravovacích zařízení, do stravovacích zařízení do domovů důchodců, do těch hromadných, o tom jsem přesvědčen, to nikdo nezpochybňuje, ale nejsem tak přesvědčen, že v popředí jejich zájmu mají být provozy a jak se obracejí řízky a jestli je tam dostatek oleje spáleného, nespáleného, a tam či on jde u přehrady, až se otevřou nějaké stánky. Takže jsem si myslel, že ta praxe, že Státní zemědělská a potravinářská inspekce má docela potenciál, je akreditací na to, aby leccos zařídila, má tam znalé lidi z oboru chemie, biochemie, výroby potravin a další, takže je to účinná pomoc a skoro jsem čekal, že hygienická služba přijde s kyticí díky a jak je na Moravě zvykem, dvěma lahvemi bílého s díky, že se na tom chtějí takto účastnit, protože mají svých starostí dost.