Vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové,

pan ministr mě tak trošičku dokonce vytvořil můstek k tomu, co chci říct dál. Týká se to skutečně látek v nanoformě. Ale odborníci upozorňují, že někdy jsou ty nanovlákna využívaná odborně a správně, ale může se také stát, a to je takový boom firem, které nabízejí různé nástřiky, nanonástřiky, které nemusí být vždy úplně správné. A týká se to jedné konkrétní kauzy.

Pokud by senátor měl být vyslancem svého regionu, tak mluvím za region Prostějovsko, kdy město Prostějov v době covidové, tak krizový štáv objednal přes soukromou firmu nástřiky oxidu titaničitého v anatasové formě, kde soukromá firma bez oprávnění k danému použití použila tady tento oxid titaničitý ve školkách a školách. Podařilo se mi to v určitém okamžiku alespoň zastavit, když už ne úplně sanovat. Ale přesto ten příběh není zatím dokončen.

A rozvinula se kolem toho zajímavá diskuse, kdy vlastně se zjistilo, Evropské komise zařadila tento oxid titaničitý, který známe z mnohého využití, ale v této podobě mezi potenciální karcinogeny. Přesto byl použit v těch školkách a školách, alespoň v některých. A ta debata s vedením města, v jehož čele stál a stojí stále stejný pan primátor, pan primátor František Jura, nevede k žádnému konkrétnímu cíli.

Krom toho, že tedy bylo vyhrožováno různými předžalobními a žalobními výzvami i směrem ke mně. Já jsem to považovala jako důležité, protože se jedná o zdraví dětí. Jedná se o veřejné budovy, o školky, školy. A tato nanoforma, anatasová forma toho oxidu titaničitého zařazená mezi potenciální karcinogeny skutečně je. Je tam i určitá finanční škoda, protože ten krizový štáb objednal tuto záležitost za určité finanční prostředky. Hájí se tedy naprosto nevhodně, anebo mlčí.

Takže jenom bych chtěla upozornit, ten příběh je nedokončený. A dokonce i v jiných regionech, například na Ostravsku, Krnov a podobně, pokud mám správné informace, tak také i veřejnost se proti tomuto ohrazuje. Takže je dobré, když odborně ministerstvo se těm karcinogenům věnuje.

Děkuji.