Děkuji za slovo, pane předsedající, dovolte, abych uvedla tento návrh nejprve v takovém širším kontextu.  Zákon o mezinárodním právu soukromém je norma, která říká, zda český soud smí, popř. musí se zabývat kauzou s přesahem do zahraničí, podle jakého práva ji má řešit. Fakticky je to sbírka kolizních norem v oblasti soukromého práva. Spolu s občanským zákoníkem a zákonem o obchodních korporacích patří k balíku tří zákonů, které tvoří občanský zákoník v širším slova smyslu, byly přijaty společně jako velká reforma občanského práva v roce 2012.

Pan senátor Láska chce změnit § 63 tohoto zákona o mezinárodním právu soukromém tímto způsobem. Jestliže v době osvojení byl osvojitel, některý z osvojitelů nebo osvojenec státním občanem ČR, uznávají se cizí rozhodnutí o osvojení v ČR, jestliže se to nepříčí veřejnému pořádku a nebrání tomu výlučná pravomoc českých soudů, teď škrtá větu, a osvojení by bylo přípustné i podle hmotně právních ustanovení českého práva. Konec této věty. Pro řízení o uznání platí ustanovení § 16 odst. 2. Tam jsou další odstavce, nebudu teď už... Je dost pokročilá hodina.

Novela pana senátora Lásky se týká výhradně párů, kde figuruje někdo s českým občanstvím. K čemu by to vedlo? Přímé důsledky. Dnes, když si stejnopohlavní pár osvojí v zahraničí dítě, nemůže toto osvojení v ČR zlegalizovat. Podle českého práva smí osvojit jen manželé a jenom ve výjimečných případech jednotlivec, to je specifické, ale i zde zákon sleduje situace, které mohou nastat přirozenou cestou.

Podle českého práva manželi smějí být pouze muž a žena. To znamená, že osvojení dítěte stejnopohlavním párem vč. registrovaného páru není podle hmotně právních ustanovení českého práva přípustné. To, aby osvojení bylo přípustné i podle hmotně právních ustanovení českého práva, je podle § 63 zákona o mezinárodním právu soukromém nezbytnou podmínkou uznání osvojení českým soudem. Pokud tato podmínka odpadne, jak navrhuje pan senátor Láska, český soud bude povinen adopci stejnopohlavním českým párem v zahraničí uznat. A nepřímým důsledkem podle § 63 není podmínka souladu s českým právem jedinou podmínkou pro uznání adopce stejnopohlavním párem. Druhou podmínkou je soulad s veřejným pořádkem.

To je tady delší... Ale pan senátor Láska se tváří, že podmínka veřejného pořádku je u stejnopohlavních adopcí splněna jaksi automaticky. Nelze s ním souhlasit. Je to minimálně sporné, zda stejnopohlavní adopce jsou v českém právním prostředí něco přijatelného. České právo odjakživa stojí na tom, že manželství je vztah muže a ženy, a protože v posledních letech je toto pojetí poměrně atakováno, byl i předložen návrh novely listiny, který by tuto samozřejmost doplnil přímo do jejího textu. Pak by se stejnopohlavní adopce dostaly do rozporu s veřejným pořádkem zcela jistě.

Pokud by byl přijat návrh pana senátora Lásky, nepřímo by tím parlament řekl, že stejnopohlavní adopce se v českém právním pořádku nijak neliší.

Aktivistům se nepodařilo u Ústavního soudu dosáhnout zrušení zákonných ustanovení, podle kterých v ČR smějí společně adoptovat jen manželé, muž a žena. Ústavní soud řekl, že to není protiústavní, že dokonce judikatura štrasburského soudu ponechává v kompetenci státu, zda umožní stejnopohlavní adopce nebo ne, a pokud by je ČR chtěla, musí nejdříve změnit zákon, tedy občanský zákoník. Od toho je tu parlament, ne Ústavní soud.