Děkuji, pane předsedající, já jenom kolegům... Vím, že ta materie je pro vás taková zvláštní, ona je to specializace, medicína. Chápu, že se v tom těžko orientujete, těch pozměňovacích návrhů se zdá, že tu je mnoho. Ale ve skutečnosti zase ne tak příliš. Ony trochu se sebou souvisí, protože několik těch návrhů je tam legislativně technických, to si vyloženě vyžadovala změnu i Poslanecká sněmovna, že tam prostě něco vypadlo, takže se tam muselo něco přidat.

To, co se tam děje kolem toho očkování, to jsou dva pozměňovací návrhy kolegy Zitterbarta, tak to je o tom, že víceméně je to pořád ta samá materie, akorát se říká, že pokud ten člověk ze zdravotních důvodů nemůže absolvovat v daném časovém rozmezí to očkování, že to očkování prostě bude absolvovat třeba po půl roce, ale v té době už by třeba nebylo hrazeno. Takže jenom se upravuje to, že bude hrazeno, pokud ho ze zdravotních důvodů nemůže absolvovat. Tady se nezatíží více ten systém finanční, bude to pořád totéž. To jsou dva návrhy. Pak je tam legislativně technický ode mě, legislativně technický od Romana Krause a pak je tam ten ISIN, o kterém teď mluvila paní senátorka Jitka Seitlová. Tam prostě, ano, ty údaje tam jsou, doufám, bylo to taky ministerské přání, aby se do toho mohli podívat, protože se dívají do papírových análů, nikoli do té elektronické složky, ale to nevím, jak bylo vykomunikováno, ale zase, nezatíží to náš systém finančně. V podstatě celková ta suma té vakcíny, jestli bude činit 420 milionů korun, tak bych to neviděla v tomto případě tak hrůzostrašně, když jsme za covid dali miliardy... A budeme třeba ještě dávat, když to tedy budeme extendovat, třeba už zbytečně, doufám. Za mě, nevidím... Ono to tak vypadá, ale prostě není toho až tak, ty návrhy mezi sebou navzájem souvisí.

Co se týká, jestli si můžu dovolit něco říci o centrech duševního zdraví, já jsem to tady říkala už v úvodní řeči, že to je ta materie, která byla, nebo jedna z těch, proč jsme to začali opravovat, protože to byl takový oslí můstek, jak trochu napravit to, co se v té Poslanecké sněmovně stalo, protože těch chyb tam samozřejmě bylo více, ty zohledňuje právě náš komplexní pozměňovací návrh, který byl přijat na našem výboru.

Když ta komplexní centra jsou tady, samozřejmě vždycky to bude o tom, že budou chybět lidé, prostě ti lidé nejsou, oni nebyli ani prostě... My jsme měli přístroje, navazuji na covid, měli jsme ventilátory, byla volná lůžka, ale nebyl personál, ten prostě není, nejsme schopni si ho vycucat z prstu. Je to o tom, že skutečně psychiatři chybí, chybí dospělí psychiatři, chybí dětští psychiatři, je jich jako šafránu, klinických psychologů je strašně málo. A teď v rámci toho návrhu zákona o veřejném zdravotním pojištění, nechtěla jsem to rozebírat, ale je tam návrh, že vznikne nástavbová atestace pro lékaře, a to psychoterapie, která je teď taky velmi důležitá, protože se zjišťuje, že těch psychoterapeutů je málo, od roku 18 de facto žádný neabsolvoval. To jsou věci, které se budou napravovat, ale nebude to ze dne na den, bude to trvat léta. Proto se tady někdy domlouváme velmi horko těžko, že budeme mít aspoň profesi školního psychologa, aby alespoň trošku ty základní, ne ty velké problémy, ale aspoň ty základní problémy řešil, protože v tom zdravotnictví prostě ti lidé nejsou. Opravdu ta situace je závažná, co se týká stomatologů, jenom prostě krátká informace. Mladí stomatologové nejdou do periferie, protože jsou tam nedobře zaplaceni, protože na té periferii ti lidé nemají peníze, aby si platili výkony, za které se platí ve velkých městech, kde ti lidé na ně peníze prostě mají. Oni dostanou to lůžko, to vyšetřovací, to stomatologické, dostanou třeba i zadarmo tu ambulanci, ale potom tedy se všechno děje na pojišťovnu, ta pojišťovna platí jenom něco. Takže dostat mladého stomatologa někam na periferii je velmi těžké. Umístěnky prostě dřív fungovaly, nefungují teď. Já jsem tomu ráda, že nefungují, ale ten systém je takový, jaký je, budeme se s tím potýkat velmi dlouho. To se nedá bohužel vyřešit. Já jsem v ambulanci dennodenně a vidím to taky. Děkuji.