Vážený pane ministře, vážené senátorky, vážení senátoři. Já bych se k tomuto tisku také ráda vyjádřila, a to k části desáté, ke které mluvil už přede mnou pan senátor Wagenknecht, to je to téma předčasného splacení hypotéky. Považuji to také za zlo a za krok, který ublíží občanům spotřebitelům. Vytáhla jsem si z odborného tisku internetového všechny ty titulky, co to bude znamenat. V realitě to prostě znamená, že předčasné splacení hypotéky, pokud se ten občan nevejde do výjimek stanovených v zákoně, tak se prodraží. Takže když někdo bude chtít předčasně splatit hypotéku, zatímco nyní platil náklady v řádech stokorun, po přijetí této novely bude ta rodina platit částky v desítkách tisíc korun. Znám spoustu těch argumentů, které předložily banky, které od roku 2016 brojí proti tomu, jak byl schválen zákon o spotřebitelském úvěru. Lukáš Wagenknecht o tom mluvil, že ten zákon byl ale přijat, protože implementoval povinně směrnici EU. Celý trend v rámci EU, ne všechny trendy podporuji, ale tento podporuji, že pokud občan vstupuje do jednání s určitými vlivnými korporacemi, ať to jsou dodavatelé různých služeb, mobilní operátoři, banky atd., je důležitá ochrana spotřebitele na úrovni EU a na úrovni národních států, protože ten občan při vyjednávání obchodu s bankou je vždy ta slabší strana. Proto máme zákon, který chrání spotřebitele. Myslím si, že v roce 2016 to byl zákon, který šel správným směrem, to znamená, chránil spotřebitele víc než banky, ano, nutil banky se pohybovat v tom tržním prostředí, ucházet se o zákazníky. Ano, bankám hrozilo, že budou mít ušlý zisk, že ten klient předčasně splatí hypotéku a oni nebudou mít ten zisk z toho klienta, tedy z úroků z toho dluhu. Ale já se domnívám, že parlament by neměl zohledňovat primárně jenom zájmy bank. Dokonce si myslím, že my, třeba na rozdíl od Bankovní asociace, bychom primárně měli zohledňovat zájmy občanů, už proto, že to je ta slabší strana. Když si představíme, co všechno teď na občany dopadne příští rok, jak obtížná je ekonomická situace, zhoršují se podmínky, bohužel si to veřejné finance žádají třeba pro výplatu důchodů, to je realita, nerozumím tomu, proč na základě dlouho trvajícího tlaku bank zhoršujeme situaci občanů, spotřebitelů.

Myslím si, že ten zákon, jak byl uplatňován v roce 2016, ten výklad byl jasný. Podala ho ČNB. Ty banky, které nerespektovaly to, že mohou vyměřit jenom ten nízký poplatek za předčasné splacení hypotéky, byly ze strany ČNB pokutovány. Dostaly, například Komerční banka nebo UniCredit, pokuty v řádech několika milionů korun. Potvrdil tato rozhodnutí i finanční arbitr a zastal se spotřebitelů. Dokonce už padla i rozhodnutí soudu, kdy se opět soud pražský, jeden z pražských soudů, zastal občana, který to dotáhl proti bance až k soudu. Za této situace namísto toho, aby tedy banky respektovaly to stanovisko ČNB vycházející ze zákona z roku 2016, neúčtovaly ty vysoké poplatky za předčasné splacení hypotéky, dojde k tomu, že si banky vylobbují, že se změní zákon, který se zpřísní pro občany a zlepší pro banky. Divím se tomu, spíš bych čekala, že bude vláda na banky naštvaná, protože například očekávala desítky miliard ze zavedení tzv. windfall tax. A banky si našly cesty, jak ušetřit, jak státu dodaly mnohem nižší než očekávané částky.

Abych to neházela jenom na tuto vládu, rozumím, že pan ministr financí to vlastně převzal, že návrh, který si sepsaly banky pro zlepšení své pozice, tak že předložil už v minulém volebním období pan poslanec Řehounek z klubu ANO. A netajil se tím, že návrh připravoval se zástupci bank, s Českou bankovní asociací. Já bych tady apelovala, když banky mají tak silné zastání, tak silný lobbing, že tady někdo také musí lobbovat za občany, za spotřebitele a za to, aby se pro ně nezdražovalo bydlení, protože zprostředkovaně náklad zaplatí rodina. A rodina má dnes náklady na energie, potřebuje si obstarat bydlení a pocítí to, jestli zaplatí desítky tisíc Kč navíc. A myslím si, že nám rozhodně spotřebitelé nebo občané nepoděkují. Nevím, jestli poděkují banky, ale je to prostě vstřícné vůči bankám. Takhle se bohužel domnívám, že vláda dělá krok, který jde i proti tomu, čím by se naopak měla ministerstva intenzivně zabývat, a to je neúnosná situace v nedostupnosti bydlení. To, jak je bydlení drahé pro rodiny. A připomněla bych teď ze včerejška nové údaje, že byt v Praze si pořídí člověk, rodina, za 25 ročních platů, zatímco v některých zemích na západ od našich hranic je to třeba poloviční částka. My jsme na tom v nedostupnosti bydlení nejhůř z celé EU. A teď děláme krok, který to opět prohlubuje namísto toho, abychom přemýšleli, jak naopak dostupnost bydlení zlepšit, jak podporovat nájemní bydlení, družstevní bydlení, zkrátka abychom se dostali na úroveň běžných zemí, aby lidé na bydlení dosáhli.

Ještě bych tady chtěla zdůraznit, že tento názor, že je to nemravné, to zavedení sankce nebo pokuty v desítkách tisíc Kč za předčasné splacení hypoték si nemyslím jen já nebo jak zde vystupoval pan senátor Wagenknecht. Myslí si to i renomovaní ekonomové. Tady mám třeba článek komentátora, ekonoma Lukáše Kovandy, který se domnívá, že banky tím jen přicházejí o snadný zdroj příjmů, proto se to zavádí. A že je to vlastně proti principům zdravé konkurence mezi bankami. A navíc, že to je podpora kultury dluhu. Takže namísto toho, aby byl sankcionován ten, který dluh nesplácí, tak my chceme sankcionovat toho, kdo se chce zbavit dluhu, kdo chce řádně splatit. Takže i v tomto smyslu se domnívám, že to je nemravné a že bychom to neměli dělat, protože za to nám opravdu občané nepoděkují, protože to pocítí na svých peněženkách.

A poslední poznámku chci říci. Teď si všichni lámou hlavy. Samozřejmě my, kteří jsme zde zvoleni za vládní koalici, ale i politologové si lámou hlavy, proč má vláda tak nízkou podporu. A já si myslím, že to je, jak se říká, stokrát nic umořilo osla, že se to skládá přesně z těchto kroků, které občané nevnímají, že se činí v jejich prospěch. Já bych prostě plédovala za to, abychom podporovali dostupnost bydlení, abychom nezhoršovali situaci občanům. A to přesto, že rozumím postoji bank. Ale mám-li si vybrat, jestli zájmy bank, nebo zájmy občanů, tak banky vydělávají dost, ty si to dokážou vykompenzovat. Pro občana je to opravdu dramatický náklad, takže já v tomto stojím na straně občana a nemůžu hlasovat pro návrh, aby se zdražilo předčasné zdražení hypotéky. Byla bych ráda, kdyby se umožnila podrobná rozprava tak, aby se z toho zákona vyloučila, vyhodila, vyčlenila desátá část, která toto zavádí, a zákon se schválil bez té části, která je vůči občanovi takto tvrdá a nemravná.

Děkuji.