Dobrý den, kolegové, kolegyně, děkuji za slovo. Tleskám VEU, panu senátoru Čunkovi i svým předřečníkům. Moc ráda podpořím toto stanovisko, s nadšením budu dnes hlasovat s davem.

Vypsala jsem si tady na papír citace z denního tisku od různých slovutných odborníků. Martin Jahn pro Hospodářské noviny řekl, že to je nůž do zad, že nechápe, kdo mohl takový návrh vůbec zplodit. Podle něj je Evropská komise, tento její krok absolutně nezodpovědný.

I dnes podle Evropského sdružení výrobců automobilů bude přijetí znamenat vyšší náklady na vozidla s velmi omezenými ekologickými přínosy. TN.cz a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar: Kdyby automobilky byly donuceny investovat další miliardy eur do vylepšování motorů, právě kvůli chystané normě, už by se ekonomicky výroba a prodej takových vozů přestaly vyplácet. Deník: Euro přinese další zdražování.

Padají tady slova jako ambiciózní, nesmyslné, hloupé.

Já bych moc ráda, kdyby nějaká žlutá karta existovala, tak ji řeknu, tak ji dám. Víte, že i tady i ve veřejném prostoru vystupuji proti Green Dealu. Vždycky uvádím, že nakonec přinese ožebračování těch nejchudších a zdražování. Velmi často dostávám zleva, zprava, že to není pravda, že zbytečně straším. Tak jsem moc ráda, že jste se ke mně přidali, že to tady říkáte vlastně taky.

Pan kolega Nytra tady uvedl, že bychom měli bojovat proti tomu nesmyslu. Můj kolega, pan senátor Smoljak, že to vlastně je teprve návrh, že se nad tím tak úplně nemusíme rozčilovat. Inu, myslím si, že musíme, a pojďme si říct, kdo takové normy vymýšlí.

Vystoupila jsem proti jedné takové euronormě na posledním zasedání ÚPV a dostala jsem pár facek jak malá holka, že nelíbí-li se mi EU, že to není žádná cizí EU, že to jsme my, a pokud se mi to nelíbilo, že jsem neměla kandidovat sem, ale do Evropského parlamentu. Použiji tuto výtku, aby to nebylo tak, že si myslím něco jiného, ale jsme-li my EU, ptám se: Kdo z nás, z nás Čechů, kdo z úředníků, kdo z volených zástupců si vymýšlí takové blbosti? Kdo si vymýšlí něco, o čem možná ví, že to přijato nebude? Protože tak jak se seznamuji víc a víc s prací v Senátu, dostávám informace, že to EU, tedy my, my sami, že to vlastně tak zkoušíme, že ty návrhy na nařízení jsou vždycky ambicióznější naschvál, aby se pak mělo kam ustupovat.

My tady budeme na příštím plénu projednávat několik eurodokumentů, například návrh nařízení o přeshraničním právu, uznávání v rodinných věcech. To je velmi podobná situace. Tam taky bychom velmi potřebovali, aby byli mezi námi členskými státy takoví statečníci, jako Polsko a Maďarsko, kteří rovnou řeknou: Je to blbost. Jsme proti.

O čem se tady ta debata vede? Ta debata dnes, dnes je jasná, protože se všichni vyjadřujete proti nařízení, ta debata je o pokrytectví, o tom, že chceme vzletné, idealistické cíle, které se v reálu prostě nedají dosáhnout. Prosím, pojďme si nelhat do kapsy. Nebuďme na jednu stranu velmi idealističtí, vlastně dobří, jako kdybychom chtěli dobro pro všechny. Já tomu dobru rozumím, moc by se mi líbilo, kdybychom na něj měli finanční prostředky a dobu a technologie. Ale zjevně nemáme.

Moje poslední poznámka. Jsem moc ráda, že na světě a v Senátu existují muži, nejenom proto, že bych bez nich nemohla existovat a nikdo bychom bez nich nebyli, někdy mají takové nápady, že si sice, jako my tady minule, schválí Národní agenturu pro sport, což je pro nás ostatní poněkud úsměvné, protože já bych taky chtěla agenturu pro korálky a pro břišní tance a podobně... Ale dnes jsem moc ráda, protože muži chtějí řídit rychlá auta, muži v celé EU se dnes spojili proto, aby řekli tomuto nařízení „ne“.

Děkuji za pozornost.