V Poslanecké sněmovně jsem se zúčastnila veřejného slyšení k petici za svobodu slova (ZDE). Chtěla jsem k tomuto zajímavému tématu vystoupit, ale musela jsem opustit sál dřív kvůli další akci. Co jsem chtěla říct? Těchto pět bodů:

1. Bezpečí, kterým se zašťiťují umlčovači, je jen iluze. Právě snaha o bezpečí na vysokých školách vedla a vede k umrtvení diskuse.

2. Autocenzura je naopak tím, o čem musíme více mluvit a co máme odstraňovat. Umlčování, ostouzení jiného názoru a urážky oponentů vedou lidi k tomu, ze se bojí mluvit.

3. Tak často zmiňovaná Evropská unie, k níž se obracíme o pomoc. Od ní ovšem žádné zázraky nečekejte, ona nám nepomůže. Evropská legislativa je špatná, Česko na ni prakticky nemá vliv. Příval nabubřelého eurounijního řádu nedokážeme zastavit. Její normy nejsou jenom ukecané a sama je vysoce neefektivní. Naopak. Ve skutečnosti je zničující.

4. Žádný zákon vám svobodu slova nezaručí. V Ústavě jsme jim měli i před 1989.

5. Svobodu slova si musíme prosadit sami. Všude. Doma, v práci, v parlamentě. My všichni. Každý z nás jednotlivě Nikdo nám ji nedá. Nebojme se. Mluvme. Nedejme se! Riskujme. Svoboda za to stojí.