Vážený pane předsedo, my už jsme měli střídat, tak já jsem se přihlásila první, protože budu hned pak střídat pana předsedu v řízení. Ale nemohla jsem, než tedy využít chvilku, abych alespoň pár slov ke zprávě o životním prostředí. No, tak jak pak senátor Linhart, tak i já jsem pamětníkem. A od roku 2000... No 1999 mám všechny ty zprávy o životním prostředí, tak jsem si je procházela. A faktem je, že máme těch informací opravdu, opravdu hodně. Protože nejenom ta zpráva o životním prostředí, kterou máte a má 300 stran a spoustu informací, ale jsou zprávy o stavu vody, jsou zprávy samostatně o stavu půdy, na to navazují zprávy o tom, jak vypadá zdravotní stav obyvatelstva z hlediska životního prostředí. Čili opravdu těch informací máme hodně. A tak jak tady jsem už nějaký ten pátek v Senátu, tak vždycky když je zpráva o životním prostředí, tak si to vždycky zkonstatujeme, ono je to takové až únavné, jak pořád dokola konstatujeme, jak je to špatné, není to dobré, sem tam je to trochu malinko lepší, ale moc se to změnit nedaří. A já jsem teď slyšela krásnou myšlenku, která není moje, ale přesto se mi opravdu jeví, že ji tady mám říct. Víte, jako mně se zdálo, že tak, jak to bylo řečeno, my máme dotační programy a investice v České republice, ale především jsou to dotace do pilotních projektů. My jsme taková republika pilotních projektů. A tak vždycky někde ukážeme něco krásného pilotního, ono to přes všechny ty legislativní bariéry, které to normálně má, tak se to dokáže prolomit, ale až se to prolomí a zrealizuje se to, tak se řekne, tak se nám podařil pilotní projekt. A do toho systému těch opatření už to potom nejde, legislativních. Takže o každé té kapitole, která je v té zprávě, bychom mohli hovořit, co všechno by se dalo a mělo udělat. Pan senátor Linhart hezky hovořil o ekonomických ukazatelích.

Ty ekonomické ukazatele, to vypadá strašně pěkně, že jsme hrozně dobří. Já už také několik žádám, aby, když nám ukazují, tolik jsme investovali, tak jaká je efektivita, jaký byl přínos... Málokdy ve všech těch zprávách tuto informaci máte. Možná z hlediska počtu obyvatel, kteří jsou zásobeni pitnou vodou, se to dočtete, ale jinak skutečně velmi málo.

Já jsem si při té řeči pana senátora a pana předsedy výboru řekla: No jo, my těch peněz dáváme hodně. Ale zdá se, že stav životního prostředí, to, jak na něj neustále vyvíjíme tlak, bude vyžadovat daleko větší peníze, daleko větší investice, abychom to dokázali zvládnout. Neuvědomujeme si, jakou mírou to poškození, které má, může ohrozit naše zdraví nebo naše životy, životy do budoucna. Neuvědomujeme si, že nás to možná pak bude stát mnohokrát víc, než jsme na tom teď vydělali, že jsme někde vypustili něco do odpadních vod, někde něco vypustili do ovzduší. To je jenom krátká úvaha.

Dovolte ještě pár vět ke kvalitě vod. My jsme tady měli před pár lety, dvěma, třemi lety, obrovské sucho. Teď to sucho tak velké nemáme, ale tehdy jsme všichni prezentovali, voda, to je život, to je něco, co by mělo být ochráněno. Máme ve zprávě tabulku, ta tabulka se opakuje. To je kvalita povrchových vod. Dříve, ještě i teď, se tam vždy dává ta stará tabulka, máte takhle celou tu tabulečku, tam máte tu říční síť, je tam žlutá, zelená, červená. Červená určitě, těch toků je méně, co jsou červené. Ale pozor. My sice máme směrnici, která říká, jak mají vypadat povrchové vody, ale z té novelizované směrnice, kterou jsme novelizovali v roce 2017, tak se tam dávají jenom čtyři parametry, pro to, aby to bylo údajně srovnatelné. V té tabulce se objeví jen dusík, objeví se tam jenom kyslík, z hlediska spotřeby kyslíku, a objeví se tam fosfor. Ale všechny ty další látky, které se zvyšují ve vodě, které znečišťují a způsobují pak problémy, tak ty potom možná někde v textu můžete těžce vyhledat, abyste si udělali o tom nějakou konkrétnější představu.