Senátorka Seitlová: My jsme taková republika pilotních projektů

02.03.2022 21:33 | Zprávy

Projev na 21. schůzi Senátu ČR dne 2. března 2022 ke Zprávě o životním prostředí České republiky 2020.

Senátorka Seitlová: My jsme taková republika pilotních projektů
Foto: zeleni.cz
Popisek: Senátorka Jitka Seitlová (KDU-ČSL)

Vážený pane předsedo, my už jsme měli střídat, tak já jsem se přihlásila první, protože budu hned pak střídat pana předsedu v řízení. Ale nemohla jsem, než tedy využít chvilku, abych alespoň pár slov ke zprávě o životním prostředí. No, tak jak pak senátor Linhart, tak i já jsem pamětníkem. A od roku 2000... No 1999 mám všechny ty zprávy o životním prostředí, tak jsem si je procházela. A faktem je, že máme těch informací opravdu, opravdu hodně. Protože nejenom ta zpráva o životním prostředí, kterou máte a má 300 stran a spoustu informací, ale jsou zprávy o stavu vody, jsou zprávy samostatně o stavu půdy, na to navazují zprávy o tom, jak vypadá zdravotní stav obyvatelstva z hlediska životního prostředí. Čili opravdu těch informací máme hodně. A tak jak tady jsem už nějaký ten pátek v Senátu, tak vždycky když je zpráva o životním prostředí, tak si to vždycky zkonstatujeme, ono je to takové až únavné, jak pořád dokola konstatujeme, jak je to špatné, není to dobré, sem tam je to trochu malinko lepší, ale moc se to změnit nedaří. A já jsem teď slyšela krásnou myšlenku, která není moje, ale přesto se mi opravdu jeví, že ji tady mám říct. Víte, jako mně se zdálo, že tak, jak to bylo řečeno, my máme dotační programy a investice v České republice, ale především jsou to dotace do pilotních projektů. My jsme taková republika pilotních projektů. A tak vždycky někde ukážeme něco krásného pilotního, ono to přes všechny ty legislativní bariéry, které to normálně má, tak se to dokáže prolomit, ale až se to prolomí a zrealizuje se to, tak se řekne, tak se nám podařil pilotní projekt. A do toho systému těch opatření už to potom nejde, legislativních. Takže o každé té kapitole, která je v té zprávě, bychom mohli hovořit, co všechno by se dalo a mělo udělat. Pan senátor Linhart hezky hovořil o ekonomických ukazatelích.

Ty ekonomické ukazatele, to vypadá strašně pěkně, že jsme hrozně dobří. Já už také několik žádám, aby, když nám ukazují, tolik jsme investovali, tak jaká je efektivita, jaký byl přínos... Málokdy ve všech těch zprávách tuto informaci máte. Možná z hlediska počtu obyvatel, kteří jsou zásobeni pitnou vodou, se to dočtete, ale jinak skutečně velmi málo.

Já jsem si při té řeči pana senátora a pana předsedy výboru řekla: No jo, my těch peněz dáváme hodně. Ale zdá se, že stav životního prostředí, to, jak na něj neustále vyvíjíme tlak, bude vyžadovat daleko větší peníze, daleko větší investice, abychom to dokázali zvládnout. Neuvědomujeme si, jakou mírou to poškození, které má, může ohrozit naše zdraví nebo naše životy, životy do budoucna. Neuvědomujeme si, že nás to možná pak bude stát mnohokrát víc, než jsme na tom teď vydělali, že jsme někde vypustili něco do odpadních vod, někde něco vypustili do ovzduší. To je jenom krátká úvaha.

Dovolte ještě pár vět ke kvalitě vod. My jsme tady měli před pár lety, dvěma, třemi lety, obrovské sucho. Teď to sucho tak velké nemáme, ale tehdy jsme všichni prezentovali, voda, to je život, to je něco, co by mělo být ochráněno. Máme ve zprávě tabulku, ta tabulka se opakuje. To je kvalita povrchových vod. Dříve, ještě i teď, se tam vždy dává ta stará tabulka, máte takhle celou tu tabulečku, tam máte tu říční síť, je tam žlutá, zelená, červená. Červená určitě, těch toků je méně, co jsou červené. Ale pozor. My sice máme směrnici, která říká, jak mají vypadat povrchové vody, ale z té novelizované směrnice, kterou jsme novelizovali v roce 2017, tak se tam dávají jenom čtyři parametry, pro to, aby to bylo údajně srovnatelné. V té tabulce se objeví jen dusík, objeví se tam jenom kyslík, z hlediska spotřeby kyslíku, a objeví se tam fosfor. Ale všechny ty další látky, které se zvyšují ve vodě, které znečišťují a způsobují pak problémy, tak ty potom možná někde v textu můžete těžce vyhledat, abyste si udělali o tom nějakou konkrétnější představu.

Jenom bych chtěla připomenout, že kromě těch čtyřech kontaminantů jsou to další velice závažné látky, jsou to chlorované uhlovodíky, ftaláty, jsou to polyaromatické uhlovodíky, jsou to některé kovy, které se tam objevují. Objevují se buď ve stálém, nebo dokonce v rostoucím trendu. Rostoucí trend můžeme sledovat jednak, jak už paní ministryně naznačila, v reziduích pesticidních látek, pesticidy, to je ten problém, ale také léčiv. Dokonce když se podíváte do jiných zpráv, tak tam najdete rentgeno-diagnostické látky, které se objevují v našich vodách, nebo také antikorozivní látky. To všechno je velmi závažné. Z těch materiálů si nemohou odpustit než připomenout, že z těch všech sledovaných profilů povrchových vod byly zjištěny v 94 % látky, které tam nemají být, a v nadlimitním množství. Metabolity, které jsou používány právě z těch herbicidů, ty se používají při ošetřování zejména řepky, kukuřice. Trápí nás řepka, kukuřice. Víme, že i z hlediska dalších sledovaných podmínek toho, co se děje, zejména splachů, využití půdy, právě ta kukuřice a řepka nám dělá problémy. Tady nám to znečišťuje silně právě povrchové, ale také i podzemní vody. Sázava, Dřevnice, Dyje, možná tam někteří žijete, ty jsou znečištěné nejvíc. Léčiva a jejich metabolity, nalezena v 94 profilech, pardon, procentech profilů, v 94 % profilů byly nalezena léčiva a jejich metabolity. Zase tam najdete všude popisy všech těch látek, které tam jsou. Ale je to především, zejména na menších tocích, kam jsou odvodňována velká města. Podzemní vody, statistika není o moc lepší. Mělké vrty, opět tady mám v 95,5 % sledovaných vrtů nadlimitní hodnoty. Hluboké vrty, tam to dojde později, ta kontaminace. Zejména Česká křídová pánev, kde máme velké zdroje podzemních vod, 82,4 % z těch všech sledovaných jsou kontaminované.

Myslím, že je to takový trošku pláč nad rozlitým vínem, ale jak jsem začala, i v té vodě je řada věcí, které neděláme, mohli bychom udělat, ať už na ministerstvu životního prostředí, paní ministryně tomu bude určitě nakloněna, protože teď se chystá novela zákona o vodách, ale i pan ministr zemědělství.

Závěr k vodám, který chci říct, to není jenom o tom, ony jsou kontaminované... Ale to znamená, že se nám snižují možnosti zdrojů pitné vody, protože některé z těch vod, které jsou takto kontaminované některými látkami, jsou už nevyčistitelné. My je nemůžeme vyčistit. Není to zatím velké procento, je to 10, 15 procent, které už nelze vůbec využít. Nejhůř je na tom Olomoucký a Zlínský kraj z hlediska zdrojů. Situace nás všechny postupně postihuje. Jestliže bude nedostatek vody, té vody bude méně i v povrchových tocích, ty koncentrace látek se budou zvyšovat a my se dostaneme do velmi vážné situace.

Hovořilo se tady o půdách, už nechci o těch půdách... Myslím, že bylo řečeno velmi mnoho i v těch předcházejících bodech. V mých starých zprávách jsem našla, v roce 2000 to bylo, 46 % půd, které jsou ohrožené vodní erozí, dnes to máme 51 % ohrožených vodní erozí. Rychlost snižování velkých bloků? Je to hrdě v té zprávě hlásáno, tam je, že za každý rok se sníží ty velké bloky, kterých máme nad 11 %, 400 tisíc hektarů, těch bloků, které mají 60 hektarů, velikost 60 hektarů. To jsou strašná čísla, kterým jsem ani nechtěla věřit, že je to tak vážné. Máme to skoro nejhorší v rámci celé Evropy.

Hovořilo se tady také o brownfieldech, já bych chtěla jenom připomenout, že máme nově 11 tisíc kontaminovaných míst evidovaných v rámci ČR. Ale to jsou smutná čísla. To poslední, které musím říct, které souvisí s tím, čím jsem se zabývala v poslední době, je to, že nám přibylo průmyslových havárií. Od roku 2015 se jejich počet zdvojnásobil. To není dobré číslo. Ptala jsem se na výboru, kde jsem byla při projednání této zprávy, jak je to možné. Bylo řečeno: Nízká míra kontroly těchto průmyslových podniků. Vím, že paní ministryně už se tím zabývá, už jsme o tom spolu hovořily, takže z mé strany má plnou podporu, věřím, nejen z mé, aby se skutečně dohlédlo zejména na ty vážné chemické provozy. Právě těch nejvážnějších havárií bylo nejvíc u těch chemických provozů.

Paní ministryně, chtěla bych poděkovat za tu zprávu, protože mě potěšilo, že tam je planetární meze, to znamená, to je to, co si musíme uvědomit, když hovoříme o životním prostředí. Je tam opravdu spousta informací, které jsou důležité pro to, na co bychom se příště měli zaměřit, jak bychom měli usilovat o to, aby se to opravdu lepšilo. Budu vám držet palečky. Děkuji.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
Ing. Aleš Juchelka byl položen dotaz

Sociální služby

Nemyslíte, že mnohem větší problém, než jsou finance, i když ty jsou většinou alfou omegou všeho je fakt, že populace stárne, ale sociální systém na to není vůbec připraven a nic se neděje? Už teď je problém sehnat třeba pečovatelák a další služby. Kdy začnete řešit tento problém? Protože už se měl ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Kolář (TOP 09): Ukrajina musí vyhrát válku

22:01 Kolář (TOP 09): Ukrajina musí vyhrát válku

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k podpoře Ukrajiny ve válce s Ruskem