Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, kolegové,

tak jsme se tady trošku zamotali, než jsme se vyměnili, ale přesto jsem se rozhodla, že musím vystoupit se svým silným názorem, který mám už velmi dlouhou dobu. A rozumím samozřejmě rozhodnutí výboru tak, jak tady bylo předneseno. Nicméně při projednání dalšího postupu, jak bude projednáván tento návrh změny ústavy, tak nejsou zcela jasná pravidla, jak by to mělo být dále. A tím, že bychom to vrátili, bychom se možná dostali do velké nejistoty.

Proto souhlasím s tím, že opravdu v tuto chvíli to není zřejmě názor, který by tady měl širokou podporu z hlediska toho rozsahu, jak byl součástí toho návrhu, tak, jak byl předložen do výboru a jak před námi leží. Ale souhlasím plně s tím, co řekl můj předřečník. Víte, delší dobu se setkáváme s takovýmito případy, kdy státní podniky, akciové podniky státu opravdu nehospodaří tak, jak si myslíme, že by hospodařit měly. Respektive objevují se informace, které nás informují v tomto duchu a my nemáme kromě nějakých trestních řízení a velmi dlouhých procesních záležitostí možnost si ověřit, jestli je to nakonec pravda, nebo to pravda není.

Proto si myslím, že by NKÚ měl mít tuto kompetenci, že bychom o tom měli jednat. Věřím, že v tom příštím volebním období se podaří dohodnout na rozšíření kompetencí NKÚ v tom duchu, který tady zazněl. Tedy abychom mohli 1,5 bilionu veřejných zdrojů, které jsou nějakým způsobem využívány a přerozdělovány právě těmito organizacemi a státními institucemi, abychom mohli mít jistotu, že v těch zejména velmi nejasných případech mohl NKÚ zkontrolovat a dát nám jasnou zprávu jako nezávislý úřad, který máme.

Děkuji za pozornost.