Jaromíra Vítková proto kontaktovala ministryni životního prostředí Annu Hubáčkovou (za KDU-ČSL), která přislíbila novelizaci zákona o ochraně zemědělského půdního fondu.

„Obrátilo se na mě několik lidí z mého senátního obvodu Blansko během října 2021 ve věci problematiky ochrany a evidence zemědělských pozemků a nakládání s nimi. Jedná se o případy, kdy je pozemek vedený v katastru nemovitostí jako trvalý travní porost. Ovšem ve veřejném registru půdy (LPIS) je tentýž pozemek vedený jako orná půda. Zemědělec pozemek rozorá na základě evidence ve veřejném registru půdy a dokonce bere na tento pozemek i dotace na hospodaření na orné půdě. Trvalé travní porosty mají zásadní význam pro zadržování vody v krajině a tímto postupem může dojít k poškození zemědělské půdy,“ sděluje senátorka Jaromíra Vítková.

Jedná o problematiku zákona č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu. Ustanovení § 2 stanoví, že zemědělskou půdu evidovanou v katastru nemovitostí jako trvalý travní porost lze změnit na ornou půdu jen se souhlasem orgánu ochrany zemědělského půdního fondu. V § 3 odst. 4 jsou stanoveny výjimky. Tato problematika činí v praxi problémy.

„Koncem roku 2021 jsem si vyžádala vyjádření Ministerstva zemědělství ČR, Státního fondu životního prostředí a odboru životního prostředí Jihomoravského kraje. Ale vyjádření nebyla ve shodě. Vzhledem k tomu, že se jedná o problematiku v zákoně, kterou je třeba řešit komplexně, obrátila jsem se nyní na ministryni životního prostředí Anna Hubáčkovou (za KDU-ČSL) a ministra zemědělství Zdeňka Nekulu (KDU-ČSL) s tímto podnětem a prosbou o součinnost. Paní ministryně Hubáčková mi do 14 dní odpověděla, že v současné době je připravována novelizace zákona o ochraně zemědělského půdního fondu a v rámci novelizace bude upraven i příslušný § 3 odst. 4 písm. b, aby se eliminovaly nežádoucí stavy, kdy jsou trvalé travní porosty rozorávány bez souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu,“ shrnula senátorka.