“První vyhrání z kapsy vyhání”, říkávala moje babička. Těsný výsledek prezidentské volby s malinkým náskokem pana generála vyvolal sice nadšené ovace ve vládních stranách, ale ty ovace mohou být docela předčasné…

Český volič až tak předvídatelný neni, součty neplatily nikdy a když si uvědomíme, jakého výsledku dosáhl Babiš při letité výrazné nepřízni médií, a jaké výdaje na kampaň museli dát sponzoři Pavlovi, aby ho o fous předstihl, hotovo není vůbec nic.

Proč?

Podpora vládních stran Pavlovi může být kontraproduktivní. Řadě lidí až teď může dojít, že Pavel je kůň Fialy, Rakušana a Pekarové…

Babiš nemá sponzory, Pavel ano - je to určitý závazek.

Pavel má dobrá procenta, protože Nerudová byla tak špatná. Babiš má naopak jistě o něco nižší procenta kvůli konkurenci překvapivšího Bašty.

Lidé, kterým nevyšel jejich favorit, nemusí k druhému kolu přijít. Známe to ze senátních voleb.

Naopak “Babišovci” mohou zmobilizovat nemožné, aby rozdíl překonali.

Pavel získal o něco víc, a Nerudová nad očekávaní propadla, i přes jasnou protekci v médiích. Tedy v obecné rovině to s tou protekcí a financemi mělo být v prvním kole. Nebylo ani náznakem.

Babiše podpořila tzv. větší plocha, Pavla vynesla Praha a dílčí oblasti. A venkov se vzchopit umí.

Závěr?

Rozhodnuto není nic.

Budu mít respekt ke každému výsledku - protože to bude výsledek volby. Ani jeden pán není moje krevní skupina. S nadsázkou - navíc mám krev narozdíl od nich bez vakcíny. Oba jsou píchnutí.

Přesto mezi nimi vnímám rozdíly. Každý má své plusy, každý má své slabiny. Podstatné je, co z toho teď, myslím přímo teď, je opravdu dobré pro Českou republiku. Na přemýšlení máme dva týdny.

Proto připomínám, nad čím se lidé mohou zamýšlet. A že to bude napínavé do poslední minuty. Nedávno jsem to zažila sama… Takže jen chci věřit, že vítěze pak nikdo nezahrne urážkami, jako se to z úst novinářů stalo po poctivém souboji mně…