Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vládo, dámy a pánové, navrhl jsem si v diskusi téma očkovací kampaně vlády proti covidu-19. Z televize se line podmanivá hudba a vemlouvavý hlas lékaře říká: Nemyslete si, že po prodělaném covidu nemůžete znova onemocnět. Spousta z vás si nevytvoří dostatečné množství protilátek, aby vás chránily před znovunakažením. Očkování tuto schopnost má. Proto se běžte očkovat a chraňte tak sebe i vaše blízké. Návrh kampaně Úřad vlády přišel na 4,2 milionu korun.

Ministerstvo zdravotnictví v mediích nakoupilo prostor za 50 milionů korun. Ale co když onen lékař svým tvrzením veřejnost klame. Ačkoliv nás vábivý spot z kampaně pro podporu očkování ujišťuje o opaku, očkování před onemocněním nechrání zcela a v současnosti se ani neví, jak dlouho bude navozená imunita po očkování chránit. Po infekci bývá imunitní reakce komplexnější a vytváří se i sekreční tzv. imunoglobulin IgA, který má ochrannou funkci už na sliznicích, protože se protilátky vytvářejí proti všem částem viru. Po vakcíně se protilátky vytvářejí jen proti použitému antigenu, hlavně spike proteinu. Abychom byli konkrétní, do imunitní reakce při prodělaném onemocnění vstupuje až 27 proteinů, při očkování pouze 1 slovy jeden na spine protein. V boji proti infekci se však neuplatňují jen protilátky. V závěru studie, z které čerpám z časopisu Science, se uvádí, že jednoduché sérologické testy na protilátky SARS-CoV-2 neodráží bohatost a trvanlivost imunitní paměti vůči SARS-CoV-2. U řady onemocnění přetrvává buněčná imunita v řádku desítek let. I z výzkumu dr. Ireny Koutné vyplývá, že lidé, kteří onemocněli covidem-19, mají na úrovni buněčné imunity lepší odezvu, než-li očkovaní. Otázkou, zda lidé, kteří onemocnění covid-19 prodělali, potřebují proti této nemoci očkování, se zabývala imunoložka dr. Zuzana Krátká ve svém článku Potřebujeme vůbec očkování. Na tom, že po očkování proti onemocnění covid-19 nejsme proti dalšímu onemocnění covid-19 plně chráněni není nic špatného. Proti onemocnění nechrání i jiné vakcíny. Tak například během poslední epidemie spalniček v roce 2019 se ukázalo, že lidé, kteří získali přirozenou imunitu po prodělaném onemocnění v dětství kdysi, jsou stále ještě chráněni protilátkami, zatímco lidé narození po roce 1969, kteří byli v dětství očkováni, onemocněli, protože vakcinační imunita vyvanula. Prodělání onemocnění tedy vedlo k trvalejší a kvalitnější imunitě než vakcinace.

Problém ovšem nastává, když v rámci očkovací kampaně pojednává o vakcínách nepravdivě, jak je tomu například ve spotu uvedeném v úvodu. Kromě skutečnosti, že i po vakcinaci proti onemocnění covid-19 můžeme onemocnět a pochopitelně šířit dál onemocnění, i když pravděpodobnost není příliš velká, asi 10 - 15 %, je třeba vzít v úvahu, že očkování může přinášet i rizika. Ačkoliv je riziko anafylaktické reakce velmi nízké, je pravděpodobně vyšší než u jiných rutinně používaných vakcín. U očkování vakcínami proti covid-19 se vyskytly i jiné vedlejší účinky. Mezi nejméně závažnými horečka nebo bolest hlavy a kloubů, došlo však po nich třeba i k ochrnutí lícního nervu a po některých očkovacích látkách bývá poměrně častou komplikací trombóza, v posledních dnech se také mluví zánětech srdečního svalu u dětí. Nemůžeme přehlížet ani úmrtí spojená s vakcinací. Pro osoby, které předtím covid-19 prodělaly, druhá dávka vakcíny v současně uplatňovaném dvoudávkovém schématu nezvyšuje koncentraci látky ani neutralizační vlastnosti protilátek. Naopak zvyšuje počty a závažnost vedlejších reakcí na vakcinaci.

Dále bych se chtěl zmínit o informovaném souhlasu. V České republice v tento moment povinnost podstoupit očkování proti onemocnění covid-19 neexistuje. Jedná se tedy o úkon zdravotní služby, pro nějž je v souladu s § 28 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, § 81 a § 93 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a čl. VII a čl. X Listiny základních práv a svobod vyžadován informovaný souhlas osoby, do jejíž integrity má být zasaženo. Aby se jednalo o informovaný souhlas, pacient musí být náležitě poučen v mezích § 34 odst. 1 písm. b) zákona, tedy musí znát příčinu a původ nemoci, účel, povahu, přínos, důsledky a rizika výkonu, jiné možnosti navazující léčbu a omezení a doporučení ve způsobu života. Kdo zažil z vás, jak probíhá očkování proti onemocnění covid-19, jistě ví, že na detailní poučení se času nedostává. Pacient tedy nezřídka na očkování přichází s informacemi, které získal např. z vládní očkovací kampaně od odborníků, kteří ve spotech vystupují, jak bylo už řečeno v úvodu.

Je možná taky klamavá tvrzení odborníků mimo vládní kampaň. Například iniciativa Lékaři pomáhají Česku, jejichž členem je dr. Řezáč, na svých stránkách nadšeně informuje o očkování proti covid-19. Bohužel nikoliv plně a objektivně, což může mít dalekosáhlé následky. Kupříkladu v otázce - byla vakcína dostatečně otestována na dostatečném množství lidí? Autoři sice pravdivě sdělují, že klinická studie fáze III s vakcínou Comirnaty Pfizer/BioNTech začala 27. července, ale zapomínají dodat, že 3. fáze, tedy konečná fáze klinického testování, dosud probíhá a dokud bude probíhat, budou se teprve sbírat data o nežádoucích účincích. Pro představu čtenáře uvádím, že k ukončení studie vakcíny Comirnaty by mělo dojít až 2. května 2023, vakcíny Moderna 27. října 2022 a vakcíny Vaxzevria AstraZeneca 14. února 2023. Ačkoliv jsou tyto vakcíny předběžně schváleny v Evropě v souladu s čl. 14 odst. 7 Nařízení o registraci, nejedná se o registraci definitivní a není tedy bez veškerých pochyb dána bezpečnost těchto vakcín. Lékaři pomáhají Česku tvrdí, že moje očkování ochrání rizikového jedince v mém okolí. Kromě toho, že se s ohledem na možné reinfekce jedná o tvrzení dosti odvážné je třeba dodat, že očkování neochrání rizikového jedince v mém okolí více než mé předchozí onemocnění. Odborníci vystupující ve spotech očkovací kampaně jsou prezentováni jako odborníci na očkování proti covid-19. V souladu s ustanovením § 6 odst. 1 občanského zákoníku jsou povinni jednat poctivě. Takové poctivé jednání může spočívat jak v poskytování pouze správných a ověřených informací a rad, tak ve zdržení se poskytování nesprávných či neověřených informací. Za poctivé jednání pak jistě nelze považovat poskytování minimálně klamavých, ne-li vysloveně nepravdivých informací. Podle ustanovení § 2950 občanského zákoníku v případě vzniklé újmy: Ten kdo se hlásí jako příslušník určitého stavu nebo povolání k odbornému výkonu nebo jinak vystupuje jako odborník, nahradí škodu, způsobí-li ji neúplnou nebo nesprávnou informací nebo škodlivou radou danou za odměnu v záležitosti svého vědění nebo dovednosti.