Přestože jsme již v letošním roce svědky dramatických událostí a změn v životě obyvatel (nejen) Jihočeského kraje, nic z těchto změn program rozvoje Jihočeského kraje neodráží. Stejně jako vždy se zabývá především ekonomickými aspekty rozvoje kraje, ignoruje závažnost změn klimatu a péče o krajinu a zásadní význam sociálních a zdravotnických služeb nikoli jen z hlediska kvantity, ale i z hlediska jejich stavu, efektivity a potřebnosti.

Hlavním heslem programu je konkurenceschopnost území. Je otázkou, koho v Jihočeském kraji, např. letos od března do června konkurenceschopnost zajímala. Hlavním cílem programu by měla být udržitelnost v uspokojování potřeb, která je limitována životním prostředím. Ekonomika a veřejná správa jsou pouze „prostředkem“ k zajištění potřeb obyvatel. Životní prostředí a změny klimatu spojené se suchem v krajině přeci nejsou tématem jen pro ministerstvo životního prostředí; tvůrci programu rozvoje Jihočeského kraje je však trestuhodně přehlížejí.

Program rozvoje Jihočeského kraje obsahuje stereotypní zastaralé přístupy k udržitelnosti a ochraně životního prostředí:

• ochrana životního prostředí je jen jedním z celkem 23 (!) strategických cílů
• neobsahuje nic o klimatu a to ani adaptaci, ani o mitigaci (zmírnění, zpomalení)
• neobsahuje nic o erozi, nic o kvalitě půdy, o stabilitě a budoucnosti jihočeských lesůneobsahuje nic o druhové ochraně, ani o biodiverzitě (a přitom jihočeská příroda má v mnoha směrech dokonce evropský význam),
• podporuje fragmentaci a zabetonování krajiny tím, že jako pozitivní faktor uvádí délku silnic a dálnic na km2
• uvádí emise znečišťujících látek nesmyslně vztažené k ploše
• jako „zlepšení“ hodnotí rostoucí dovoz a vývoz věcí po silnicích z ostatních krajů
• ve SWOT analýze hodnotí existenci JETE jako silnou stránku a umístění úložiště vyhořelého jaderného paliva jako hrozbu – obojí je pro rozvoj Jihočeského kraje hrozbou

Zajištění optimální sítě škol má dle Programu rozvoje kraje odpovídat především potřebám regionálního trhu práce. Uplatnění absolventů je důležité a struktura oborů vzdělávání v Jihočeském kraji skutečně neodpovídá potřebám trhu práce, nicméně největší procento nezaměstnaných je mezi absolventy oborů vzdělávání zakončených výučním listem a se základním vzděláváním. Vzdělání je v tomto pojetí zúženo pouze na jeho praktickou část, což je krátkozraký a pro Zelené nepřijatelný koncept vzdělávání.

O čem svědčí zveřejněný protokol vypořádání připomínek? Velmi nízký počet připomínkujících subjektů a především fakt, že se jednalo většinou o státní instituce, dokládají, že Program rozvoje kraje nebyl veřejnosti dostatečně představen a bude schválen bez zapojení veřejnosti. Vznikne tak další dokument, který vzdaluje krajskou politiku občanům kraje, další „papírový tygr“.

„Návrh programu rozvoje kraje je v nejhorším možném smyslu „budovatelský“,“ říká Matouš Šimek, přírodovědec a učitel z Třeboně. „Další tisíce kubíků betonu ale neřeší vážné problémy současné doby. Potřebujeme soustavnou péči o krajinu, aby se srovnala s následky změny klimatu, a důmyslnou modernizaci energetiky, dopravy, průmyslu i zemědělství, abychom hrozbu sucha a dalších kalamit dále nezvyšovali. Vedení kraje v tom má důležitou úlohu, kterou ale neplní. V úterý 19. května mají obyvatelé našeho kraje poslední příležitost mu to v rámci posuzování vlivů připomenout,“ upozorňuje Šimek.