Opakovaně odsuzuji styl, který v posledních letech nahradil klasickou politickou soutěž, tedy soutěž ve způsobu, jak řešit věci veřejné. Místo soupeření v tom, jak směřovat rozvoj země nebo obce, se stále více dostávají do popředí útoky v duchu prachsprostého očerňování. Kremloboti, chcimírové, chciválci. Nálepkování zlem.
Výsledkem je atmosféra nenávisti a prostor pro sílící pocit, že proti údajným „zrádcům“ a „kolaborantům“ je dovoleno použití jakýchkoliv prostředků, a to v takové míře, jakou neměl na mysli snad ani Machiavelli.
Kdokoliv si dovolí nějaký návrh, byť i věcně kritizovat, okamžitě dostane některou z nálepek - kritika je odmítnuta jako pouhý akt nepřátelství a nic víc. Proto se nedivím, že v této „válečné atmosféře“ vznikají návrhy jako je přílepek v podobě paragrafu 318a k „lex Ukrajina“. Ten jde na senátní výbor pro sociální politiku, jehož jsem členem, 14. l. 2024.
Ano, náš soudní systém je nezávislý na exekutivě, ten před rokem 89 takový nebyl. Ano, i v jiných demokratických zemích je zpravodajská práce proti státu trestná, nicméně to, co se objevilo jako přílepek k lex Ukrajina má tak nejasnou a gumovou formulaci, že pod ním lze vidět všelicos. Zatím jsou výkřiky o „nové totalitě“ přehnané, pokud ale nebudeme pozorní a opatrní při přijímání podobných paskvilů, může změna nastat rychleji, než si teď dokáže kdokoliv představit.
I u nás již trestní zákon obsahuje dostatek paragrafů, které mají chránit demokratické zřízení v naší zemi.
Proto je tento gumový paragraf zbytečný a nebezpečný. Buďme proto velmi opatrní při přijímání podobně zneužitelných opatření.
Skutková podstata je konstruována natolik neurčitě, že se může lehko obrátit i proti jejím dnešním předkladatelům.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV